DANIEL SLOBODA

* 20. 12. 1809 Skalice
+ 10. 11. 1888

Nejvýznamnější osobností neodmyslitelně spjaté s Rusavou a jejím životem byl Daniel Sloboda. V letech 1837 - 1888 působil na Rusavě jako evangelický farář, ale jeho osvětová, kulturní a vědecká činnost daleko přesahovala hranice obce. Rodák ze slovenské Skalice a velký vlastenec se podílel velkou měrou na kulturním ruchu života na východní Moravě a prohlubování moravsko-slovenských vztahů. Byl významný vědec a botanik evropského jména. Spolupracoval s brněnskou univerzitou, která jej nejednou lákala, aby se stal jejím profesorem. Po celý život ovšem zůstal věrný Rusavě, která mu učarovala.

Díky Danielu Slobodovi našli na Rusavě útočiště další významné osobnosti. V letech 1848 - 1849 se zde skrývali vůdcové nezdařeného slovenského povstání proti Maďarům. Mezi nimi i Josef Miloslav Hurban, otec básníka Svetozára Hurbana Vajanského a Slobodův švagr, po kterém je pojmenována Hurbanova studánka na Rusavě. Sloboda i Hurban měli za ženu dcery slovenského vůdce Samuela Jurkoviče. Sloboda spolupracoval rovněž s řadou osobností, mezi nimi především s Františkem Sušilem, který Slobodu na Rusavě několikrát navštívil a Sloboda pro něj zaznamenal na dvě stovky rusavských písní, z nichž některé pak Sušil vydal ve svých sbírkách. Pro Rusavu tato osobnost znamenala obrovský přínos kulturní a sociální. Za svého 51letéhé působení na Rusavě se zasloužil o výstavbu evangelické fary (1837), evangelické školy (1863) a evangelického kostela (1865-1883).