Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Míškovice

popis
mapa

Kostel sv. Antonína Paduánského v Míškovicích

Obec na Zlínsku na okraji rovinaté Hané. Dominantou obce je kostel sv. Antonína Paduánského od architekta F. L. Gahury.

Kultura a tradice

O kulturní tradice v obci se starají místní zájmové spolky. Na seznam každoročních akcí patří masopustní oslavy s voděním medvěda, květnové oslavy sv. Floriana, patrona obce, a dobrovolných hasičů. Z dalších akcí jsou to plesy Sokola a rybářů, zábavy nebo červnová pouť sv. Antonína a „otevírání vody“ v režii rybářů.

Přírodní zajímavosti

Přírodní zajímavostí je biokoridor, soustava tří rybníčků a dvou tůní.

Slovní popis polohy obce

Obec Míškovice leží na jihovýchodním okraji centrální části Hané, asi 10 km jižně od Holešova.

Stručná historie obce

Historický vývoj Míškovic je těsně spjat s Holešovem a holešovským panstvím. Poprvé se Míškovice připomínají v roce 1397 (Nyezkowicze). Tehdy ves náležela pánům ze Šternberka a byla součástí količínského panství. Roku 1397 ji vložili Petr z Kravař a Markvart ze Šternberka ještě s jinými vesnicemi bratřím Zdeňkovi a Ješkovi ze Šternberka. Nějakou dobu držel Míškovice Hanuš z Milčan. V pozemkové knize z roku 1780 se uvádí v obci obecní škola triviální. Bylo to chatrné stavení z vepřovic o dvou světnicích. Jedna sloužila za byt učitele, druhá za učírnu. Roku 1858 byla postavena nová budova, v níž se vyučovalo až do roku 1878, kdy byla zbudována nová škola „na kopci“. Roku 1906 byla zvýšena o patro a rozšířena na dvojtřídku. Stará pečeť měla nápis: PECZET OBECZNI. DIEDINI. MISSKOWITZ. ANNO. 1699 a ve znaku radlici. Obec měla od roku 1871 vlastní záložnu. V současnosti žije v Míškovicích 450 obyvatel.

Nejvýznamnější památky

Kulturní památkou je kostel sv. Antonína vysvěcený roku 1928. Druhou památkou je zděná kaple sv. Floriana z konce 18. století, která přiléhá k areálu hřbitova. Mezi památky místního významu náleží kamenná socha sv. Josefa z roku 1895 uprostřed návsi. Dále je to kamenná socha Panny Marie Lurdské z roku 1891 a kamenný kříž na hřbitově z roku 1958. V obci je památník padlým obětem 1. světové války.

Další témata (upřesněte)

Rodák: V Míškovicích se narodil 20. prosince 1829 stenograf český František Gába. Zemřel 7. 11. 1896 jako farář ve Skrbeni. Už na kroměřížském gymnáziu patřil mezi přední Hegrovy žáky, jenž propagoval soustavu Gabelsbergerovu. Ovládal ruštinu a polštinu a sestavil pro slovanské jazyky samostatnou soustavu, k níž použil Gabelsbergerových znaků, ale v jiné platnosti. Jeho práce nebyla oceněna. Na rodném domku č. 5 umístil 20. října 1906 spolek čs. těsnopisců „Heger“ v Kroměříži pamětní desku.