Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Kurovice

popis
mapa

Možnosti trávení dovolené

Pro krátkodobou rekreaci postačují služby a vybavení přímo v obci. Stávající zázemí pro sport a rekreaci je situováno v centrální části obce v klidném prostředí za objektem obecního úřadu. Jedná se o fotbalové hřiště, dětská hřiště, koupaliště a tenisový kurt. Zajímavé jsou procházkové trasy v okolí obce s možností ubytování v soukromí. Dlouhodobější relaxační pobyt se předpokládá mimo katastr obce Kurovice - spíše v rekreačních areálech nedalekých Hostýnských vrchů. Pro pěší turistiku nejsou v katastrálním území obce značené turistické trasy.

Slovní popis polohy obce

Obec Kurovice se nachází asi 9 km východně od města Kroměříže a 17 km na severozápad od Zlína.

Stručná historie obce

Ves Kurovice se připomíná v roce 1276, kdy byla lénem olomouckých biskupů, kteří zde měli v blízkosti kostela tvrz. Vladycký rod se v Kurovicích uvádí již ve druhé polovině 13. století. Poslední dědičný vlastník Beneš Hus (a jeho matka Gertruda) prodali roku 1339 Kurovice s Třeběticemi olomouckému biskupovi Janovi. Kurovice pak byly manským statkem olomouckých biskupů, kteří jej drželi, a z nichž Jaroslav současně sloužil na Šternberku jako purkrabí. Příslušnost Šternberků ke katolickému táboru zapříčinila, že husité v letech 1423-1424 tvrz zničili. Zdá se, že před rokem 1447, kdy se uvádí jako zámek, byla už v kvalitní formě obnovena. K poškození tvrze došlo znovu v česko-uherských válkách a na následnou opravu navázali od roku 1499 bratři Vilém, Kuneš a Jan z Vrchlabí. Bratři zahájili výraznou postupnou přestavbu původní tvrze a obehnali ji hradbami a valy. Tato znovuvýstavba tvrze je doložena několika erby pánů z Vrchlabí (v pokojích prvního patra tvrze). Dokončil ji před polovinou 16. století Oldřich z Vrchlabí. Plně převládala obytně-reprezentační funkce, takže nový vstup síní na severu dovolil vcházet jen pěším, a hospodářsko-provozním účelům sloužil výhradně dvůr severovýchodně od tvrze. Rod z Vrchlabí držel Kurovice v letech 1482-1565. V roce 1565 získal od biskupa Viléma léno Jáchym Zoubek ze Zdětína, podkomoří Markrabství moravského, a nechal zaklenout několik místností severního a jižního křídla. V roce 1603 získal manský statek, tvrz, dvůr a ves Kurovice, spolu s Třeběticemi za 15 000 zlatých Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic. V nedávné minulosti pak sloužila pro potřeby zemědělského družstva. V osmdesátých letech 20. století Muzeum v Kroměříži uvažovalo o velké rekonstrukci a památkové obnově celého objektu. V současné době je objekt opuštěný a hledá se jeho využití.

Nejvýznamnější památky

Obci Kunovice dominuje kostel sv. Kunhuty a nevyužívaný zámek – tvrz. Mezi zajímavosti se řadí několik křížů, soch a pomníků. Ve vesnici se zachovaly také charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu hanáckého lidového stavitelství.

Přírodní zajímavosti

Kurovický lom je unikátní paleontologickou a geologickou lokalitou, která je využívána k výzkumu Českým geologickým ústavem a lokalitou prezentovanou při mezinárodních geologických konferencích. Vzhledem k výskytu chráněných druhů obojživelníků a plazů v jezírku je zakázáno koupání. Pobytem v lomu se každý vystavuje rovněž nebezpečí úrazu, protože stěny nejsou nijak zabezpečené, dochází k uvolňování kamenů, a to i na stěnách pod hladinou jezírka.