Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Pacetluky

popis
mapa

Slovní popis polohy obce

Obec Pacetluky leží asi 9 km severně od Holešova na rozhraní Hané a Záhoří nedaleko poutního místa Hostýna.

Stručná historie obce

První písemná zmínka o Pacetlukách pochází z roku 1131, kde v listinách olomouckého biskupa Zdíka příslušely k arcijáhelství přerovskému a psalo se o Pecotulcech. Okolí Pacetluk obydlené již v pravěku dokazují na místních polích nalezené kamenné mlaty, sekerky a pazourkové nožíky. Jeden z největších nalezených kamenných mlatů na Moravě je v současné době součástí historických sbírek olomouckého vlastivědného muzea. Dalším důkazem jsou archeologické nálezy mohylových pohřebišť na teritoriu Kosteleckého lesa, které se řadí do mladší doby kamenné a bronzové. Po zavedení lenního systému v polovině 13. století olomouckým biskupem Brunou se střídali v držení vsi Štemberkové, páni z Prusinovic, z Víckova a Žerotínové. Počátkem 17. století kardinál Ditrichštejn ves daroval olomoucké kapitule, aby z výnosu statku byla vydržována kaple sv. Stanislava v olomouckém kostele. Zdejší lid zakusil zlé časy za války česko-rakouské v roce 1468. Z těchto dob pochází obilné mlaty (lochy), které byly objeveny na Bílém kopci na Rýpaninách. Jednalo se o jámy tvaru láhve, vyhloubené v měkkém vrstevnatém pískovci, hluboké čtyři a široké 1,7 metru. Na hrdlo jámy byl položen plochý kámen, přihrnutý zeminou. Do těchto jam rolníci uschovávali veškerou úrodu a potraviny, aby je uchránili před drancujícím vojskem. Trpké chvíle prožívali občané Pacetluk v třicetileté válce r. 1618-1648, kdy dlouho v kraji tábořili Švédové. Lidé tehdy opět utíkali do lesů a brali s sebou živobytí s dobytkem. Děti z Pacetluk získávaly základy vzdělání nejdříve v Prusinovicích. Poté byla postavena v roce 1897 v Pacetlukách jednotřídní škola nákladem osmi tisíc zlatých. Výuka zde byla zrušena v roce 1973 a děti opět musely docházet do Prusinovic.

Nejvýznamnější památky

Pacetluky nemají žádnou významnou stavební dominantu ani kulturní památku. Naproti školy byl v roce 1909 postaven kamenný kříž, na severním okraji obce se nachází kaple zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie.

Kultura a tradice

Jedinou kulturní akcí bývají pravidelné srpnové hodové slavnosti spojené s besedou u cimbálu.

Přírodní zajímavosti

Na území Pacetluk se nenachází žádné významné přírodní zajímavosti. V bezprostřední blízkosti obce se nachází Kostelecký les s mnoha svéráznými přírodními zákoutími. Místní lesy jsou bohaté na houby.

Možnosti trávení dovolené

V Pacetlukách dosud nejsou vytvořeny dostatečné ubytovací kapacity, které by hosté mohli využívat. I když přes obec Pacetluky nevede významná regionální cyklotrasa, je možné se na tyto regionální cyklotrasy z okolí Pacetluk velmi snadno napojit. Po silnici III. třídy z Pacetluk přes obec Prusinovice, Hlinsko pod Hostýnem a Chomýž se lze napojit na cyklotrasu č. 5038 Brusné - Rusava – Držková. Po silnici III. třídy z Pacetluk přes obec Roštěnín, Rymice se lze napojit na cyklotrasu č. 5033 Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem - Všechovice - Kelč - Hustopeče nad Bečvou Okolní lesy jsou rájem houbařů, ale vyzývají i ke klidným procházkám a cykloturistice.