Radkovy leží na samé periferii původně osídleného úžení a jejich poloha naznačuje, že vznikly z Dřevohostic. Když se obyvatelé Dřevohostic rozmnožili a v jejich nejbližším okolí nebylo již vhodných pozemků, několik rodin se usídlilo v blízkém okolí a založilo novou ves. Otec této rodiny se jmenoval zřejmě Radek a odtud vzniklo pro novou ves pojmenování Radkov, tj. Radkova ves. Původně bylo užíváno pro ves označení Radkov, ale v 16. století (poprvé r. 1522) se počal uplatňovat tvar Radkovy.

Původním půdorysem Radkov byla takzvaná silnicovka. Ves se táhla ve dvou řadách domů podle cesty. Na obou koncích vsi byla brána, která se na noc zavírala, takže ves tvořila uzavřený celek. Někdy v prvé polovině 14. století se obyvatelstvo Radkov rozmnožilo natolik, že z Radkov byla založena další ves Radkova Lhota. Název této vsi vznikl odtud, že noví osadníci byli po několik let osvobozeni od placení vrchnosti, dostali lhůtu; odtud název Lhota. Pojmenování Radkova pak vzniklo odtud, že obyvatelé do Lhoty přišli z Radkova.

Poloha vesnice se nezměnila za celá staletí od jejího vzniku. Leží téměř uprostřed celého katastru, v mírné nížině se svahem k severozápadu. Později než původní ves, vznikla vrchní část obce, nazvaná "Klín" - podle klínového tvaru pozemku mezi dvěma rozbíhajícími se polními cestami a ještě později přístavbou dvou rodinných domků byla rozšířena dolní část obce "Zátoky", tzn. za dvěma vodními toky, jež pod obcí protékaly. Menší potok, který protékal vesnicí (říkalo se mu potůček), tekl dříve blíže pravé strany domů a stávaly u něho ve středu návsi 4 obytné domky. Pří požáru r. 1800 tři domky vyhořely do základů, poněvadž byly celé dřevěné a nebyly již na původním místě obnoveny; byly postaveny nové domky na nynějším místě na Klíně.