Navštivte
Přestavlky
Dominantou obce je místní zámek, čtyřkřídlá jednopatrová budova se čtyřbokou věží nad hlavním průčelím. Okolí zámku tvoří zámecký park. Na návrší nad obcí se nachází Švédské šance se zbytky valů a příkopů, památka na někdejší hradiště a tvrziště. Na horní návsi je rybník upravený na požární nádrž o ploše 182 m2. Z míst nad obcí - podél lesa - se jihozápadním až severozápadním směrem otevírá očím nádherný výhled do okolní krajiny.
O vzniku obce Přestavlky existují písemné doklady již z roku 1264, kdy přerovský purkrabí věnoval polovinu Přestavlk vizovickému klášteru, kdežto druhou polovinu vlastnili vladykové rodu, jenž se psal „z Přestavlk“. Tito vladykové však již v roce 1347 převedli svůj přestavlcký statek na vladyku Jakuba z Dobrčic, což je sousední obec. V té době byla v Přestavlkách zřejmě zbudovaná tvrz, i když první bezpečnou zmínku o ní máme až z roku 1531, kdy ji vlastnil Vít Říkovský z Dobrčic /Říkovice jsou rovněž jednou ze sousedních obcí/. Tvrz v obci byla za třicetileté války zničena. Roku 1676 je již uváděna jako pustá a to je také poslední zpráva o ní. Roku 1683 koupil Přestavlky Ferdinand hradě Magnis a jeho potomek, hrabě Antonín, postavil na místě někdejší tvrze ve druhé polovině 18. století barokní zámek. Ani Magnisové v Přestalkách trvale nezůstali. V roce 1863 je nakonec koupil kardinál a olomoucký biskup Bedřich lankrabě z Fürstenberka, který v zámku zřídil klášter pro řád Voršilek, vypovězených z Pruska. Ty tu zřídily německou dívčí školu, z níž se roku 1908 stala česká měšťanka.
V současnosti jsou v obci činní hasiči, myslivci, zahrádkáři a včelaři. Každoročně pořádanými kulturními akcemi jsou plesy hasičů a myslivců, dětský maškarní ples, vodění medvěda, vzpomínka u pomníku padlých na osvobození, dětský den, červencová noc, posezení s důchodci, soutěž mladých hasičů, mikulášská nadílka, vítání občánků.