Přírodní rezervace Obřany, vyhlášená v roce 1991, se nachází v centrální části Hostýnských vrchů na prudkém severním a sz. svahu stejnojmenného vrcholu Obřany (704 m n. m), v nadm. výšce 500 až 700 m, asi 3,5 km jihovýchodně od obce Chvalčov. Vlastní vrchol je ze tří stan izolován hlubokými údolími, pouze na jihu přechází úzkým sedlem v hřebenovou část Hostýn – Tři kameny. Výměra je 19,37 ha. Přístup je možný pouze po značené turistické cestě vedoucí ke zřícenině hradu Obřany.

Na vrcholu Obřan se nachází zřícenina nejvýše položeného moravského hradu, postaveného v době odporu moravské šlechty proti markraběti Janovi, bratrovi císaře Karla IV. Zřejmě za válek husitských došlo k jeho celkovému zničení. Do dnešního dne se zachovala část hradební zdi se zbytky věže, hradní val a příkop.

Důvodem ochrany je skalnatý hřeben, který na severní straně spadá v příkrou kamenitou stráň, z jižní strany přechází mírným svahem plynule do krajiny. Vyskytují se zde přirozená společenstva suťového lesa se vzácnějšími druhy bezobratlých a charakteristickou květenou. Dominantními druhy stromů jsou buk, javor klen a nepůvodní smrk, vtroušeně se vyskytuje lípa srdčitá, jilm drsný, jasan, bříza a jeřáb. Bylinné patro je z velké části tvořeno souvislými porosty měsíčnice vytrvalé, hojné jsou různé druhy kapradin jako kapraď samec, papradka samice, kapraď rozložená, kapradina laločnatá, bukovinec kapraďovitý. Z dalších druhů se v jarním aspektu uplatňují kyčelnice cibulkonosá a devítilistá, dále se vyskytují bažanka vytrvalá, jalovec obecný, lýkovec jedovatý, mařinka vonná, netýkavka nedůtklivá, pitulník, samorostlík klasnatý, starček Fuchsův, strdivka jednokvětá, šalvěj lepkavá, šťavel kyselý, vraní oko čtyřlisté. Na skalnatém hřebenu se udržuje vitální populace krtičníku jarního, který patří mezi kriticky ohrožené druhy a v rámci Moravy se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách. Z dalších vzácnějších a ohrožených druhů zde roste např. plavuň vranec jedlový.

Z bezobratlých živočichů byla podrobněji zkoumána malakofauna, která zde vykazuje poměrně velkou druhovou diverzitu. Mezi nejvzácnější druhy patří endemická vřetenatka Ranojevičova moravská, dále modranka karpatská a závornatka malá. Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým a skokanem hnědým, který se rozmnožuje v lesní tůňce pod vrcholem Obřan. Ptačí složka fauny je tvořena běžnými lesními druhy. Ze vzácnějších druhů se zde pravidelně vyskytuje rehek zahradní, budníček lesní, sýkora lužni a puštík. Prokázáno bylo opakované hnízděni u strakapouda bělohřbetého a lejska malého a pravděpodobně zde hnízdí i doupňák a lejsek bělokrký.