Poloha

K národní přírodní rezervaci se dostanete při jízdě od Slavkova po odbočení na vrcholu stoupání (Hrabina) ze silnice I/54 (Veselí nad Moravou–Strání–SR) vpravo na účelovou komunikaci vedoucí na Velkou Javořinu (cca 12 km). Na kole nebo autem je možné vyjet po této zpevněné cestě až k hranici se Slovenskem, kde je dále závora a zákaz vjezdu, rezervaci máte po levé ruce nad cestou, odtud je po modré turistické značce asi 1 km na vrchol. Pěšky se vydáte po červené značce, která nejprve vede po stejné cestě, ale asi po 5 km se odklání na lesní cestu Kobelná a boční hřeben vedoucí na Javořinu souběžně s lesní cestou. Automobilem je možné vyjet až na vrchol Velké Javořiny pouze ze slovenské strany.

Popis

Předmětem ochrany je zachovalý pralesovitý porost nejvyšších poloh Bílých Karpat na vápnitém flyši a společenstvo horské louky. Geologické podloží tvoří zvrásněné sedimenty s převahou pískovců. Nejvyšší vrcholová část hřbetu má příkré svahy orientované převážně k severu a severozápadu, které rozčleňují sběrné mísy pramenů Veličky a Svinárského potoka, tekoucího do povodí Váhu. V lesní části rezervace je vyvinuto několik lesních typů. Ve stromovém patře převládá buk lesní spolu s jasanem ztepilým a javorem klenem. Lesní porosty jsou tloušťkově a výškově diferencovány. Bizarní tvary stromů při horní hranici lesa formuje významně vrcholové klima. Ve zmlazení porostu dominuje javor klen. V bylinném podrostu se vyskytuje sněženka podsněžník, kapradina laločnatá, mléčivec alpský, měsíčnice vytrvalá. Na vrcholové louce dominuje porost smilky tuhé.

Z živočichů se na přechodu louky a lesa vyskytuje ještěrka živorodá, v lese mlok skvrnitý. Z ptáků v území hnízdí strakapoud bělohřbetý, lejsek bělokrký, kos horský, na louce skřivan polní, linduška luční a bramborníček hnědý. Z bezobratlých zaujme modře zbarvený plž modračka karpatská. Ve dřevě odumřelých buků se vyvíjí brouk roháček bukový. Z území je také uváděno 38 druhů pavouků.

Další informace

Podle průběhu počasí je nejvhodnější období pro návštěvu květen a červen, zejména časný jarní aspekt s porosty sněženky a rašícími kapradinami.
Již v roce 1909 původní majitelé, Lichtenštejnové, vyhlásili ochranný režim podobný dnešnímu. V 50. letech minulého století se v porostu odstraňovali souše. V současné době je území ponecháno přirozenému vývoji. Vrcholová louka je jednou ročně kosena.
O území pečuje Správa CHKO Bílé Karpaty a Lesy ČR s.p., Lesní správy Luhačovice a Strážnice. 

Z vrcholu Velké Javořiny jsou možné za příznivých meteorologických podmínek daleké výhledy od rakouských Alp až ke slovenské Fatře.