Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Lukov

popis
mapa

Slovní popis polohy obce

Dvanáct kilometrů severovýchodně od města Zlína se rozprostírá obec Lukov se stejnojmennou zříceninou středověkého hradu.

Stručná historie obce

První nepochybná zmínka o obci Lukov pochází z roku 1373, ale hrad zde stál s největší pravděpodobností už v 1. čtvrtině 13. století. Za pravděpodobně nejstarší zprávu o existenci hradu je možné považovat podpis šlechtice Buně z Lukova na listině Přemysla Otakara I. z prosince 1219. Na stavbě hradu se podíleli kameníci velehradské stavební huti, o čemž svědčí nalezené kamenické prvky. O Lukovu se ve svém životopise zmiňuje mezi léty 1333–35 i tehdejší moravský markrabě a pozdější český král Karel IV., který jej vykoupil ze zástavy. Ale už zanedlouho se vrací do držení významného moravského šlechtického rodu Šternberků, kteří jej považovali za své hlavní rodové sídlo. Šternberkové drželi Lukov do roku 1511, potom patřil pánům z Kunštátu, z nichž nejvýznamnější byl Jan Kuna z Kunštátu, moravský zemský hejtman. V roce 1547 kupují hrad Lukov s panstvím Nekšové z Landeka. V roce 1609 jej sňatkem získal Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války byl dlouhou dobu v držení valašských povstalců a v roce 1643 byl více než tři měsíce obsazen švédskou posádkou. Při jejich ústupu byl hrad vypálen a byly strženy hradební zdi, aby už nemohl sloužit jako pevnost. Od konce 17. století byl hrad dalšími majiteli – rodem Minkviců z Minkvicburku – už jen nouzově opravován a chátral i za dalších majitelů – Rottalů a od roku 1724 Seilernů. V roce 1773 byly z hradu do obce Lukov přeneseny vrchnostenské úřady a tak ztratil i význam jako správní centrum panství. Na počátku 19. století je uváděn jako pustý.

Nejvýznamnější památky

Nad obcí dominuje zřícenina hradu Lukov. Významnou památkou je socha sv. Jana z Nepomuku nebo kostel sv. Josefa. Jeho věž vyčnívá nad stromořadí kaštanů a lip, rostoucích podél hlavní průjezdní silnice. Prostá empírová architektura napodobuje svou členitostí barokní prvky. Jeho základní kámen byl položen 25. srpna 1810. Stavba trvala čtyři roky a byla provedena podle nákresu zednického mistra pana Martina Galušky z Holešova. V měsíci srpnu roku 1813 byla na věž kostela postavena báň. Oltářní obraz znázorňuje v šerosvitu smrt sv. Josefa, pěstouna Páně. Autorem olejomalby je vídeňský malíř Mistr A. Schilling.

Kultura a tradice

V kulturním domě se každoročně pořádají vyhlášené plesy a více jak dvacet let se zde konají Lukovská setkání s folklorem a lidovou tradicí, která organizuje soubor Kašava. Bohatá kulturní nabídka je spojená s hradem Lukov – mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější patří velké noční prohlídky se strašidly. Dále se zde konají víkendy se řemesly, atraktivitou je vypalování keramiky v peci postavené přímo na hradě. Den prezentace hradu bývá organizovaný ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy. Také poslední den roku se v obci se sedmnácti sty obyvatel odehrává na hradě.

Přírodní zajímavosti

Krajina kolem Lukova má svou osobitou tvář – střídají se zde pahorkatiny s plužinou, lesy s travnatými stráněmi. Zasahují sem výběžky Hostýnských vrchů. Lesní porost v přírodní památce Vela je jedním z posledních zbytků původních přirozených bučin v Hostýnských vrších. Poblíž hradu se nacházejí pískovcová skalní seskupení (skalní útvary tvořené pískovcovými a slepencovými paleogenními lavicemi) – přírodní památka Králky. Na horní plošině největší skály je několik vedle sebe vytesaných sedaček, na kterých podle lidové pověsti zasedalo tzv. valašské lovčí právo. Během 19. století bylo toto místo také využíváno jako známé výletní stanoviště. V protáhlém údolí jsou stupňovitě položené rybníky. Bělovodské rybníky jsou vyhledávaným koupalištěm. Nejvýše položený - Bezedník - je obklopen lesem a je přírodní památkou s výskytem ohrožených druhů obojživelníků. V obci roste skupina více než dvou stovek starých lip. Ve farní zahradě roste velmi vzácný cizokrajný strom jinan dvoulaločný, japonsky Ginkgo biloba. Tento druh stromu tvoří přechod mezi listnáči a jehličnany.

Možnosti trávení dovolené

Lukov se svým hradem a krásným okolím je vyhledávaným letoviskem. Pro návštěvníky je připraveno kvalitní ubytování i stravovací služby. Prochází tudy několik turistických tras. Pro milovníky přírody je připravena naučná stezka vedoucí od hájenky Růžová až po kopec Ondřejovsko (631 m), na které si prohlédnou skaliska Králky, pasekářské usedlosti nebo lokality se vzácnou florou i faunou. V areálu hradu je vybudována naučná stezka o historii a stavebním vývoji hradu Lukov. V jarních a letních měsících se na hradě konají noční prohlídky a řada kulturních akcí. Ve vstupní věži hradu je nainstalována expozice věnovaná valašským povstáním za 30-leté války. Bělovodské rybníky jsou vyhledávaným koupalištěm.

Místní pověsti

Při výzkumu provedeném na hradě se objevily zajímavé stavební zvláštnosti a podrobnosti, svědčící o výstavnosti i pevnosti hradu. Přišlo se na zachovalou tajnou úzkou chodbičku, která směřuje z hradního podzemí k obvodové hradbě na jižní straně. Při chůzi to místy v podzemí zaduní. A proto lidová fantazie vyvolávala představu, že pod bývalou hlavní věží, z níž zůstal jen mohutný opěrný pilíř, byla hladomorna, prý vytesána v samotné skále. Původně tu lidé chtěli vyhloubit studnu. Čím hlouběji však robotníci pronikali, tím byla skála tvrdší. Už se dostali až k podnoží hradního vrchu a stále se vody nedokopali. Proto bylo od další práce upuštěno. Vykopaná šachta ve skále byla upravena na nejtěžší vězení - hladomornu. Kdo se do tohoto vězení dostal, ten se už ven nepodíval, ale musel zahynout ve věčné tmě. Pověst však vypráví, že se to přece jen jednomu odsouzenci podařilo.

Příběh Lukrecie Nekešové

Hrad Lukov je spojen s životem šlechtičny Lukrecie Nekešové z Landeka. Ta byla provdána a Albrechta z Valdštejna, jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců a šlechticů středověku. V roce 2014, kdy jsme vzpomínali 400 let od úmrtí této osobnosti, byl zpracován projekt "Setkání v čase", který ukazuje na osudy paní Lukrecie a známé Alžběty Bathory, která zemřela ve stejném roce, jako Lukrecie Nekešová. Ke stažení je připojen průvodce ve slovenském jazyce s překlady do maďarštiny, polštiny, němčiny, angličtiny.

Setkání v čase - příběhy Lukrecie Nekešové a Alžběty Bathory (.pdf, 11.36 MB)

Další témata

V Lukově prožila část svého života druhá manželka Bedřicha Smetany Bettyna. Obec je rodištěm známého dramatika a scénáristy Františka Pavlíčka (narozen 1923, zemřel 2004).