Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Vlčnov

popis
mapa

Slovní popis polohy obce

Slovácká obec Vlčnov leží 8 km od města Uherského Brodu, uprostřed kotliny na posledních výběžcích Bílých Karpat.

Stručná historie obce

Vlčnov je vesnicí starého typu. Svědčí o tom i původní položení domů, které určují původní tvar obce tzv. „dvouřadovku“. Vlčnov je v dochovaných dokumentech vzpomínán už v roce 1264, i když podle odborného odhadu jsou počátky vzniku poněkud staršího data, písemně nedochovaného. Obec byla od 13. století v držení pánů z Riesenburka, kteří zde vlastnili tvrz. Vlčnov měl tehdy určité dominantní postavení, neboť byl střediskem tzv. „lucké provincie“. Později byl Vlčnov markraběcím lénem, které markrabí Jošt udělil pánům z Kravař. V pohusitské době si postavení upevnil Burian z Vlčnova, který získal nejen statky, ale i určitý politický respekt. Zakoupil totiž v roce 1449 hrad Světlov, který se stal po Vlčnově jeho rodinným sídlem. Tento významný rod se ještě v polovině 16. století, ač už Vlčnov dávno nevlastnil, psal s přídomkem „z Vlčnova“. Roku 1611 bylo celé panství, a tím i Vlčnov, odprodáno za 153 000 zlatých Oldřichovi z Kounic. Snad největšího rozmachu dosáhlo vinohradnictví v polovině 17. století, kdy se uvádí celková rozloha obdělávaných i pustých vinohradů 478 starých měřic, což v přepočtu činí kolem 95 ha. Na místě zpustlých vinohradů tzv. „Myší hory“ (dneska zvané Myšince) byl vysazen les, který pokryl celé temeno kopce. Zde také na počátku 20. století nechal postavit majitel panství Dr. Václav Kounic dominantní budovu zámečku, který až do roku 1981, kdy byl zbořen, vévodil širému kraji. V roce 1861 byla v obci postavena škola a v roce 1921 nová tzv. „měšťanka“. Kostel je vzpomínán už v roce 1373, dostavba hlavní části je z let 1929–1930. Nese jednotlivé stavební prvky minulých časů. Z panského dvora, který je v obci vzpomínán už v 15. století, se dochovalo pouze několik jednotlivých součástí včleněných do pozdější přestavby. Od války prošel Vlčnov ještě mnoha dalšími změnami, než se stal takovým, jakým je dnes, tedy obcí se třemi tisíci obyvatel, moderní zástavbou, s rozvíjející se obchodní a podnikatelskou činností, ale i obcí se svými folklorními tradicemi, zvyklostmi, krásným krojem a dobrým vínem.

Nejvýznamnější památky

Z místních památek stojí za pozornost především řada památek lidové architektury s unikátním areálem vinných búd v trati Kojiny, jenž byl v roce 1995 vyhlášený vesnickou památkovou rezervací. Dalšími cennými objekty je obydlí středního zemědělce s expozicí bydlení a zemědělského nářadí v domě č.p. 57, kterou spravuje Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Památkami lidové architektury jsou dále domy č. p. 121, 301, 65, 770 a 80, a komora u č. p. 47. Dominantou obce je římskokatolický kostel sv. Jakuba Staršího, ranně gotická stavba ze 13. století. Další církevní stavbou je barokní kaplička z konce 18. století.

Kultura a tradice

Vlčnov je proslulý místními folklorními tradicemi. Nejznámější je jízda králů, lidová slavnost, pořádaná o poslední květnové neděli. Samotné jízdě předcházejí dlouhé přípravy, královská družina absolvuje ples, velikonoční obchůzku. Kromě jízdy chlapců na opentlených koních se ke starodávnému zvyku přidávají další novodobé programy - vystoupení folklorních souborů, koncerty dechových i cimbálových muzik, jarmark lidových řemesel. Festival trvá od pátečního večera do neděle. Bohatá krojová výbava je vidět také při církevních svátcích – Božím těle a prvním svatém přijímání. V roce 2005 byl otevřena Galerie Měšťanka, ve které se konají společenské akce, výstavy zaměřené na temata z blízkého okolí a vztahem k folklornímu dění a v neposlední řadě také komorní vystoupení souborů nebo muzik.

Přírodní zajímavosti

Vlčnov a jeho okolí je zajímavé také z přírodovědného hlediska. Na katastru obce se nachází dvě přírodní rezervace - Kovářův žleb a Vlčnovský háj. Přírodní rezervaci Kovářův žleb (14,6 ha) tvoří travnaté a křovinaté stráně na severním okraji obce. Jde o výjimečnou lokalitu s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů, kdysi typických pro stepní zónu Bílých Karpat. Rezervace je také cennou ukázkou historické krajiny vytvořené citlivým hospodařením člověka.V rezervaci se vyskytují silně a kriticky ohrožené druhy rostlin. Přírodní rezervaci Vlčnovský háj (32 ha) tvoří dubová bučina s bohatým bylinným patrem s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin, ležící jeden kilometr jihovýchodně od obce Vlčnov. Jedná se o bohatou lokalitu ladoňky dvoulisté.

Možnosti trávení dovolené

Vlčnov protínají dvě cyklostezky. Jedna vede na Velkou Javořinu a Uherskohradišťská vinařská stezka navazuje na Moravskou vinnou stezku. Za vesnicí v přírodě je postaveno letní koupaliště s možností nočního koupání. V obci je několik restaurací, vináren, hospod, stylové vinné sklípky otevírají hostům místní vinaři. Ubytování zajišťuje nově vybudované zázemí na stadioně. Ke sportování slouží volejbalové hřiště a stadion. V místním turistickém informačním centru mají kromě rad dárky a zajišťují průvodce po obci.