Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Velké Karlovice

popis
mapa

Obec Velké Karlovice leží při úpatí Javorníků, v údolí Vsetínské Bečvy u hranice se Slovenskem.

Historie

Velké Karlovice byly založeny Karlem Jindřichem z Žerotína listinou z 8. listopadu 1714 a mají jméno po svém zakladateli. Karlovice leží na území, na které si už před založením obce činily nárok rožnovské a vsetínské panství a také uherská šlechta. V průběhu staletí se hranice Karlovic oproti jiným obcím velice často měnily. Je to způsobeno tím, že oblast Karlovic je jedním z posledních kolonizovaných území na Moravě. Před kolonizací oblasti dostačovaly hranice panství určené jen přibližně, s postupným příchodem osadníků se zvýšil zájem na jejich přesném vymezení. Už v 16. století docházelo ke sporům mezi vsetínským a povážskobystrickým panstvím a k čím dál častějším srážkám Moravanů a Slováků. V 17. století se do sporu přidalo ještě panství rožnovské a v roce 1714 zakládá majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína. Osídlování bylo pro poddané lákavé, za pouhých 42 krejcarů získávali obživu. Proto zde v roce 1750 bylo už 132 usedlostí. Ani po založení obce se spory o hranice neuklidnily. Dál docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitva proběhla v roce 1733 na Machůzkách, kde podle lidové tradice zůstalo 59 mrtvých (podle úředních záznamů však jen třináct). V roce 1734 došlo ke kompromisnímu řešení a hranice Uher se přesunula z hřebenu Javorníků na jejich úbočí směrem k Bečvě. Spory s panstvím vsetínským skončily v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé. Spor prý ukončila sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranice mezi oběma panstvími. Vsetínskému panství připadla část Pluskovce, Tísňav, Stanovnice, Bzového a Soláně a rožnovskému zůstal zbytek. K dalším změnám hranic došlo v roce 1888 při zakládáni gruntovních knih. K Novému Hrozenkovu byla připojena část území s patnácti domy v údolí Bzové a zřejmě i na Soláni, původní hranice je zde však dosud nejasná. Původní obyvatelé obce se živili obděláváním půdy a chovem dobytka. Od 19. století bylo nejvýznamnějším hospodářským odvětvím sklářství (Františčina a Mariánská huť). Koncem 19. století odcházelo mnoho obyvatel za prací na Hanou nebo do Rakous, část se vystěhovala do Ameriky. První škola byla zřízena v roce 1754.

Nejvýznamnější památky

Ve Velkých Karlovicích se dochovalo mnoho staveb původní roubené architektury. K nejvýznamnějším patří roubený kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754. Dále kupecký dům, který byl postaven v roce 1813. Napůl zděný dům postavil stavitel Jan Žák z Hážovic v architektuře lidového baroka. Někdy se nazývá podle posledního karlovského fojta a obchodníka Karla Barviče – Barvičův dům. Dnes zde sídlí Karlovské muzeum. Na začátku údolí Bzové bylo postaveno v roce 1793 karlovské fojtství - dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou obestavěnou do obdélníku hospodářskými staveními. Nepřesná kopie fojtství je umístěna také ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1995 byla lokalita Podťaté prohlášena vesnickou památkovou zónou.

Kultura a tradice

Velké Karlovice jsou označovány za obec umělců, lidových umělců a řemeslníků. Z lidové slovesnosti čerpali mnozí spisovatelé. V údolí Podťaté zhotovují otec a syn Stoklasovi vyhlášené štípané holubičky, v Jezerné působí řezbář Ladislav Borák, hudební nástroje vyrábí pan Kašpařík a výrobou krpců, opasků a perleťových kotulí se zabývá pan Mužík. Do kulturního života obce přispívá pěvecký ženský sbor navazující na tradici lidového pěveckého umění. Zvláštností repertoáru jsou helekačky a hečené písně zpívané s otevřenými hlasivkami. Původ písní sahá do 18. století. Mezi největší kulturní akce ve Velkých Karlovicích patří kromě výstav v Karlovském muzeu také Kosení luk na Soláni v červnu, Setkání řezbářů v srpnu a nově také vánoční jarmark s výstavou. Stálá expozice Karlovského muzea je věnována historii obce, salašnictví, lidové řemeslné výrobě. K vidění je zařízená kuchyně, karlovský kroj a karlovský betlém od J. Kacerleho. Součástí je ucelený soubor prací lidových řezbářů M. Žitníka, J. Petřeka a F. Gajdy. Expozici také tvoří výrobky dvou zaniklých skláren a stálá galerie čtyř malířů ze Soláně - A. Schneiderky, K. Hofmana, J. Kobzáně a F. Podešvy.

Přírodní zajímavosti

Velké Karlovice se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přitažlivé svými přírodními krásami. Na konci údolí Malá Hanzlůvka pod severním svahem Lemešné (950 m) se rozprostírá horský prales Razula, národní přírodní památka. Pod Trojačkou pramení Vsetínská Bečva.

Možnosti trávení dovolené

Hřebeny a svahy hor vybízí v létě k turistice, jízdě na kole, v zimě lyžaři ocení nabídku upravených sjezdových tratí a nespočet kilometrů běžeckých a turistických tratí s různými stupni obtížnosti. Autokempink, dvě desítky hotelů, restaurací a pensionů jsou schopny nabídnout své kvalitní ubytovací kapacity, služby a pohostinnost. V obci je koupaliště, opravna i půjčovna lyží. Ve Velkých Karlovicích se ujala nová sportovní disciplína s názvem snowtubing, což je sjíždění 250 metrového zasněženého svahu v upravené dráze na speciálních člunech. Na kopec člun vytáhne lyžařský vlek.

Zajímavosti

Dlouhou tradici má ve Velkých Karlovicích dostihový sport. V řadě koní, kteří ve Velkých Karlovicích prošli výcvikem, vynikl Valencio, po němž je pojmenována karlovická stáj. Zvítězil ve Velké Pardubické v roce 1986.