"Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost" je název expozice, ve které jsou začleněna 3 velká témata: historie koncernu Baťa, historie Filmových ateliérů Zlín a cesty inženýrů Hanzelky a Zikmunda. Rozsáhlé informace a fotografie na panelech doplňují i mimořádné trojrozměrné předměty včetně sbírky obuvnického muzea, výrobní obuvnické linky, letadel nebo Tatry 87. Kinosály umožňují projekci dobových černobílých reklam firmy Baťa i filmů H+Z. Expozice se nachází ve 3. nadzemním podlaží budovy 14, délka prohlídky min. 60 minut.

V části tovární výrobní linky na výrobu obuvi jsou některé stroje dokonce funkční stejně jako vystavená letadla - první bezmotorové letadlo vyrobené ve Zlíně (ZLIN I) a nejslavnější výrobek, motorové letadlo ZLIN XII. Mezi exponáty tovární výrobní linky patří mechanická sekačka, štípací stroj, napínací hřebík, přibíječ stélek nebo šestnáct metrů dlouhý pás podobný tomu, na kterém se posunovaly části bot v Baťových dílnách. Ve skleněných vitrinách jsou vystavené střevíce. Kromě kusů známých z obuvnického muzea k nim přibyly i některé nové. Třeba vzácný exemplář orientální obuvi - je vyšívaný zlaceným dracounem, má mohutnou několikavrstevnou podešev a je to opravdový unikát. Muzeum koupilo střevíc za deset tisíc korun v dražbě v Mnichově. Ve 12 velkých skleněných válcích o průměru 70 centimetrů jsou vystaveny baťovské boty od počátku firmy až po konec 2. světové války. Celkem je vystaveno na šest set párů historických bot.

Významným exponátem v části cestovatelství je replika Tatra 87 Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, se kterou cestovatelé absolvovali svou první cestu. Originál Tatra 87 je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze. Expozice cestovatelství byla rozšířena také o prezentaci fondu dalších cestovatelů: Stanislava Škuliny, Heleny Šťastné a Eduarda Ingriše. Stejně tak expozici filmu doplnila i ukázka současné animované tvorby - třeba trojrozměrná scéna z večerníčkového seriálu Krysáci.

Postavit papírový baťovský domek, zahrát si na studenta Baťovy školy práce nebo orazit píchačku, to vše si můžete sami vyzkoušet.

Expozice "Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost" potěší všechny generace návštěvníků, nejen rodiny s dětmi, ale také odborníky či příchozí zajímající se o éru Batismu v jejím komplexním pojetí.

Ideálním doplňkem k návštěvě expozice je komentovaná prohlídka mrakodrapu/budovy 21. Bývalá administrativní budova firmy Baťa z konce 30. let 20. století je perlou funkcionalismu a nabízí kromě vyhlídky z terasy i jízdu původním výtahem s kanceláří J. A. Bati. Délka prohlídky cca 40 minut. Cena 35 Kč/os. nebo 350 Kč za skupinu do 10 osob. Pouze na objednání!

Expozice "Princip Baťa - Dnes fantazie, zítra skutečnost" je svým rozsahem i propracovaností ojedinělou nejen v České republice, ale též v celé Evropě. Zlínský kraj drží prostřednictvím jím zřizované příspěvkové organizace - Muzea jihovýchodní Moravy primát mezi českými veřejnými subjekty, neboť žádná rozsáhlejší původní stálá expozice nebyla v naší zemi otevřena a zpřístupněna veřejnosti.

V 5. poschodí 14. budovy se nachází expozice rodáka předbaťovského Zlínska a významné české osobnosti druhé poloviny 19. století Františka Bartoše, vynikajícího pedagoga, etnografa, folkloristy i dialektologa. První část expozice představuje život a dílo Františka Bartoše, druhá část, nazvaná Bartošova herna, vychází z průkopnické části jeho díla – dětského folklóru. Součástí je například replika kalendáře z konce 19. století, v němž budou moci malí návštěvníci doplňovat pranostiky, pohrají si se správným zněním přísloví či nářečními výrazy. Pro ty úplně nejmenší jsou pak k dispozici dřevěné kostky s motivy pohádek sesbíranými Františkem Bartošem, pexeso, a dokonce i dřevěné loutkové divadlo. Zajímavým doplňkem celé expozice je také nová nářeční mapa Moravy, kterou sestavil Josef Kolařík, přední český znalec dialektu.

Další expozice muzea jsou umístněny v prostorách malenovického hradu (expozice se zde věnují archeologickým nálezům z regionu, geologickým, přírodovědným a historickým tématům). Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích představuje unikátní sbírku dokladů tradiční lidové kultury regionu Zálesí, ve kterém se prolínají vlivy Valašska, Slovácka a Hané. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně spravuje také Národní kulturní památník Ploština.

Muzeum jihovýchodní Moravy sídlí ve 14. budově v bývalém továrním areálu firmy Baťa a je součástí 14|15 BAŤOVA INSTITUTU.