Název lékárny je odvozen od domovního znamení, které budova nese ve svém štítu. Zlatá koruna jako symbol vítězství má na tomto místě připomínat víru ve vítězství nad nemocemi. Pod znamením toto přání zdůrazňuje i latinský nápis SANIS SOLAMEN, AEGRIS IUVAMEN – Zdravým útěchu, nemocným pomoc.
I když dům má některé středověké prvky, první zmínka o něm a jeho majitelích pochází z roku 1606. Úřední záznam z roku 1689 již uvádí, že zde byla lékárna. V roce 1729 koupil dům Ignác Pilchowitz, který jej v roce 1752 celý přestavěl a provozovnu dal vyzdobit freskami.
Klenutý strop je štukou a plastickou malbou rámců členěn v barokně formované pole. V lunetách jsou vyobrazeni slavní antičtí lékaři a lékárníci Demokritos, Andronikos, Celsus, Herophilos, Evagoras, Dioskorides, Theophastos a Galenus. Vedle alegorie Zkoušky a Rozumu má dominantní postavení zpodobení Herma a Hippokrata. Plynoucí čas znázorňují symbolické postavy ročních období.
Výzdoba stropu byla v minulosti připisována malíři Ignáci Josefu Raabovi, žijícímu na Velehradě, nyní  se odborníci přiklánějí spíš k autorství Josefa Ignáce Sadlera z Olomouce.
Barokní interiér lékárny zaujal i významného českého malíře Josefa Mánesa při jeho pobytu u hraběte Logothettiho v Bílovicích do té míry, že si jej v roku 1854 naskicoval. Originál  se nachází ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Fasáda domu se v průběhu doby měnila. Protože majitelé Antonie a Josef Stanclovi zakoupili v roce 1883 i vedlejší dům,  byl současně celý objekt sjednocen novorenesanční fasádou a vyzdoben tzv. psaníčkovým sgrafitem od místního stavitele Josefa Schaniaka. Původní podloubí bylo zastavěno, čímž byl prostor lékárny zvětšen. V letech 1925 - 1932 byla etapovitě provedena úprava portálů a fasády přízemí podle návrhu architekta Dominika Feye.
Po restituci objektu přebírá od státu zpět provoz Stanclova lékárna, spol. s r.o., která se snaží rekonstrukcí interiéru i exteriéru navrátit tomuto klenotu jeho bývalý lesk.