Navštivte
Památkový okruh Holešovem
Morový - Mariánský sloup
Vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Dr. E. Beneše byl v první třetině 18. století postaven Mariánský sloup jako poděkování za odvrácení morové nákazy a jako ochrana proti ní.
Na stupňovité podnoži trojúhelníkového půdorysu stojí v rozích tři sochy světců: sv. Jan Sarkander drží v levé ruce knihu se hřbetem vzhůru a pravou ruku má na srdci; sv. Roch je oděn v poutním šatu, ruce má složené na prsou, na levé ruce má zavěšený kulatý míšek na vodu a u nohou mu leží pes; sv. Jan Nepomucký je oblečen v klerice, v pravé ruce drží kříž a levou ruku má na srdci.
Uprostřed je vztyčen štíhlý sedmimetrový sloup, na jehož hlavici je umístěna socha Panny Marie, která má nad hlavou svatozář, ruce sepjaté k modlitbě a oči obrácené k nebesům. Jedná se o velice hodnotnou kulturní památku.
Postupujeme k dominantě holešovského náměstí - baroknímu trojlodnímu chrámu Nanebevzetí Panny Marie.
Trojlodní barokní chrám, dominanta holešovského náměstí, stojí na místě původního menšího gotického kostelíku asi ze 14. století. Současná stavba kostela byla dokončena v roce 1708. Vnitřní architektura byla dotvářena za Františka Antonína hraběte z Rottalu, držitele holešovského panství v letech 1717–1762. Kostel byl slavnostně vysvěcen 26. července 1735 olomouckým světícím biskupem Ottou Honoriem hrabětem z Egkhu a Hungersbachu.
Na vnitřní výzdobě chrámu se podíleli přední moravští sochaři – Jan Jiří Schauberger a Ondřej Zahner. Scéna na hlavním oltáři představuje Nanebevzetí Panny Marie a je provedena J. J. Schaubergrem ve štuku. Kompozice je rozdělena do tří částí – mohutný dolní komplex zachycuje anděly a oblaka odnášející Pannu Marii, kterou očekává Ježíš Kristus s křížem, druhou část tvoří Duch Svatý v podobě holubice a nad tím vším sedí žehnající Bůh Otec v oblacích. Celé barokní seskupení je ukončeno mariánským monogramem. V bočních lodích je vybudováno deset bočních oltářů, na jejíž sochařské výzdobě se podíleli oba umělci. Nejvýznamnější z nich je oltář sv. Jana Sarkandra, holešovského faráře v letech 1616–1620, vybudovaný v levé boční lodi.
Součástí tohoto chrámu je i překrásná Černá kaple, kam se také nyní podíváme.
K pravé straně kněžiště se rozhodl majitel panství František Antonín hrabě z Rottalu přistavět pohřební kapli, jejíž výzdoba měla odpovídat prestiži a bohatství tohoto rodu. Kaple nese název podle převládající barvy, která je kombinací černého a šedého umělého mramoru na stěnách. Černá kaple byla dokončena v roce 1748. Pod kaplí byla vybudována krypta jako místo posledního odpočinku hraběcí rodiny z Rottalu, později i Wrbnů. Kaple je jedinečné umělecké dílo nevídané hodnoty a proslavila ji výzdoba sochaře Gottfrieda Fritsche (1706–1750).
Zakladatel kaple a jeho manželka Marie Cecílie jsou zde zachyceni v nadživotní velikosti včetně do detailů provedeného rokokového oblečení. Proti sobě jsou umístěny dva oltáře. Na západním oltáři je zachycena událost v předvečer Velkého pátku – Pán Ježíš se modlí v Getsemanské zahradě na hoře Olivové a z posledních sil ho zachytává anděl, aby neklesl k zemi. Na východní straně je umístěn hlavní oltář ke cti ukřižovaného Spasitele. Do kaple bylo přemístěno i devět cechovních postavníků z konce 18. a z počátku 19. století, které byly dříve připevněny na bocích lavic v hlavní lodi kostela.
Poté, co si vše prohlédnete, budeme pokračovat ke Smetanovým sadům.
V letech 1660–1856 se na těchto místech nacházel městský hřbitov. Menší hřbitov se nejprve rozkládal okolo gotického kostelíka stojícího na místě dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie na holešovském náměstí. Z důvodu zvýšeného počtu úmrtí během třicetileté války, bylo potřeba hledat nové místo pro rozsáhlejší hřbitov. Z toho důvodu vznikl okolo roku 1660 na ploše dnešních Smetanových sadů nový prostornější hřbitov. Sloužil k pohřbívání až do roku 1856.
Poslední památkou na tento městský hřbitov je dodnes stojící kaple sv. Kříže. Kaple byla vybudována údajně v letech 1652–1669 holešovským měšťanem a purkmistrem Janem Ležatkou. Vznikla dle návrhu císařského inženýra a architekta italského původu Filiberta Lucheseho. Jedná se o drobnou osmibokou raně barokní stavbu. V čele kaple je prostý oltář a nad ním velký dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem, odtud pochází i název kaple. Malba nad oltářem zachycuje hříšníky v očistci. Na stěnách jsou namalovány působivé výjevy ze Starého a Nového zákona vztahující se k poslednímu soudu. Nad východem z kaple je vepsán latinský nápis, který v překladu zní – „Blahoslavení mrtví, kteří v Pánu umírají.“
V září 1889 byla ve Smetanových sadech slavnostně otevřena Obecná a měšťanská chlapecká škola Františka Josefa I. V září 1911 byla v jejím těsném sousedství slavnostně otevřena budova Obecné a měšťanské dívčí školy Boženy Němcové. Dnes obě dvě základní školy znají místní obyvatelé jako 1. a 2. základní školu.
Další zastávkou bude holešovský zámek.
Holešovský raněbarokní zámek byl původně tvrzí. Až první majitelé, páni ze Šternberka a na Lukově, začali tvrz přestavovat na zámek. První zmínka je z roku 1480. V průběhu staletí byl několikrát - zejména po požárech a po poškození vzbouřenými Valachy - opravován a přestavován a vystřídalo se zde několik majitelů. S renovací do dnešní podoby začal po r. 1650 hrabě Jan Zikmund Rottal. Autorem projektu byl významný Filiberto Luchese. Zámek má obdélníkový půdorys, v rozích jsou čtyři šestiboké věže. V prvním poschodí jsou klenby s bohatou štukovou výzdobou a obrazy s výjevy z mytologie od italského malíře Cavalliho. Celé jedno boční křídlo zámecké budovy zaujímá divadelní sál. Zde pořádali zámečtí pánové divadelní představení a italské opery. Zámek má svou zámeckou kapli a v přízemí překrásnou salu terrenu s bohatou štukovou výzdobou a nádhernými nástropními obrazy. Druhé patro bylo donedávna využíváno jako muzeum a knihovna, zatímco v přízemí byste našli okresní archív, tiskárnu a administrativní místnosti. Po roce 1989 byl zámek, do té doby v majetku státu, předán dědicům a v dubnu 2005 byl odkoupen městem. Po nutných rozsáhlých opravách se tedy opět stane důstojným stánkem holešovské kultury.
Přesuneme se k zámecké zahradě.
Byla založena v polovině 18. století F. A. Rottalem podle francouzského slohu. Kdysi vynikal sítí kanálů, vodopády a bazény s kamennými sochami. Patří svou rozlohou a výstavbou k nejvýznačnějším na Moravě. Působivý vodní systém symbolizuje Neptunovo žezlo - trojzubec. Součástí zámecké zahrady je "růžová zahrada" s hvězdárnou, která opět po dlouhé odmlce slouží svému účelu. V "růžové zahradě" byla v r. 1959 instalována mramorová busta Františka Xavera Richtera - barokního hudebního skladatele, spoluzakladatele hudební školy mannheimské, který svou hudbou proslavil naše město po celém světě. Náměstíčko u zámku nese jeho jméno.
Nyní se vydáme ke kostelu sv. Anny
Filiální kostel sv. Anny stojí poblíž holešovského zámku, kdysi byl součástí rozsáhlého předzámeckého areálu. V letech 1616–1626 zde působili jezuité, kteří kostel opravili, po jejich odchodu začal chátrat. Po více než sto letech nechal František Antonín hrabě z Rottalu v letech 1742–1748 zpustlý kostel přestavět. Aby se pravidelně konaly bohoslužby v nově zbudovaném kostele, rozhodl se hrabě založit poblíž kostela rezidenci pro pět kněží řádu trinitářů. Slavnostní vysvěcení kostela a uvedení trinitářů se konalo 26. července 1748 olomouckým biskupem a kardinálem Ferdinandem Juliem hrabětem z Troyer. Řád působil v Holešově do roku 1783, kdy byl zrušen v rámci reforem císaře Josefa II. Farní úřad se přičinil, aby byl v r. 1882 zpustlý kostel znovu opraven. Důkladná renovace vnitřku a vnějšku kostela proběhla v letech 1963–1974.
Stavba kostela sv. Anny je provedena se vší pravděpodobností stavitelem Tomášem Sturmem st., který působil dlouhá léta ve službách Rottalů. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Anně. Oltářní obraz představuje sv. Annu, která v přítomnosti svého manžela sv. Jáchyma vyučuje Pannu Marii. Obraz namaloval akademický malíř František Antonín Palko (1717–1766). V kostele je dále vybudováno pět bočních oltářů, jejichž obrazy namaloval olomoucký malíř Josef Pilz (1711–1797). Sochařskou výzdobu v kostele provedl Ondřej Zahner a dílna Gottfrieda Fritsche.
Proti vstupu do sakristie byla vybudována v letech 1752–1754 boční kaple sv. Famiána (dnes obyčejně označovaná jako kaple sv. Kosmy a Damiána). Hlavní oltář (naproti vstupu) byl původně zasvěcen sv. Famiánovi. Dnes je zde umístěn obraz Panny Marie Pomocné. Po stranách oltáře se nacházejí štukové sochy sv. Kosmy a Damiána, odtud dnešní pojmenování kaple. V letech 1974–1976 zde došlo k objevení rozsáhlé nástropní malby svatých, jež je nejvýznamnějším dílem malíře Josefa Pilze.
Nyní se vydáme k zámecké kovárně a poté do synagogy a na hřbitov.
Tato Zemanova kovárna zde stojí odedávna a bývala majetkem vrchnosti, než ji v r. 1766 odkoupil tehdejší vrchnostenský kovář Václav Gargulák. Dnešní jméno dostala kovárna po kováři Zemanovi, který ji vlastnil až do 70. let minulého století. Budova i se zařízením, které tam i dnes najdete, chátrala až do roku 1968, kdy začali s její opravou holešovští turisté, jímž pak sloužila jako klubovna. K Zemanově kovárně se váže i pověst - zrovna pod výhní je otvor do země, od něhož prý vedly podzemní chodby do budovy bývalé bratrské fary a školy a do kostela sv. Anny. Další možná i do zámku. Jisté však je, že jedna podzemní chodba vedla i do protější hospody na Holande. Ale i ta je dnes už neprůchodná. Díky výstavbě nové kanalizace se v roce 1934 země před kovárnou naráz propadla.
Na náměstí proti kostelu stával nejstarší dům města Holešova. V něm byla původně zřízena bratrská škola pro děti holešovských usedlíků a dílna pro tkalcovské stavy. Děti se zde učily psát, číst, slušným a dobrým obyčejům křesťanským i vlídnostem lidským. Učilo se zde podle požadavků Jana Amose Komenského. Tento dům byl zbořen v březnu 2013 a na jeho místě byl ve stejném roce vystavěn nový dům.
A nyní zamíříme k židovským památkám.
Centrem kulturního i náboženského života holešovských Židů byla synagoga zvaná Šachova, respektive Stará, postavená kolem roku 1560 na místě dřevěné svatyně. Za několik let byla nahrazena synagogou Novou. Po fašistické okupaci byla v roce 1941 zničena vypálena. Starou synagogu od toho osvobodil jen fakt, že nesloužila náboženským účelům, ale jako skladiště a byt. Postupem let byla obnovována a dokončena v roce 1964. Nyní je zde umístěna stálá expozice Židé a Morava. V roce 1994 byla synagoga vrácena Židovské obci v Brně. 1. poschodí tvoří ženská galerie, o patro výše bývala talmudská škola. Vlastní modlitebna je v přízemí. Vchází se sem z předsálí s křížovou klenbou.Do synagogy se vstupuje po čtyřech schodech dolů do tmavé úzké předsíně s hebrejskými nápisy. V předsíni je obřadní umyvadlo z kamene. Dále se vchází do předsálí s křížovou klenbou. Opět jsou zde hebrejské nápisy, pak už je prostor vlastní modlitebny. Tu se shromažďovali koncem každého týdne v pátek po vyjití první hvězdy židovští muži s pokrytou hlavou k modlitbám. Na východě, směrem k Jeruzalému, vidíme schránku na Toru. Schránka je ve stylu barokního oltáře. Střed místnosti zaujímá řečniště (almemor), odkud bývá čtena Tora. Místní almemor je vzácná kovotepecká barokní práce. Z almemoru vyhlašoval rabín všechny příkazy a pokyny k soukromému a rodinnému životu. Ženy neměly do synagogy přístup. Jen pasivně přihlížely z ochozu v prvním patře. Synagoga je postavena v renesančním slohu. Nese čestný titul "Šachova" k poctě učeného holešovského rabína Sabbtaje ben Meir ha-Kohena zvaného Šach.
Na začátku hřbitova je umístěna obřadní síň. Dnes je tato síň pietním místem umučených židů v koncentračních táborech za 2. světové války, jejichž jména jsou napsána na mramorové desce. Obřadní síň vyhotovil místní stavitel Antonín Fischer, roku 1903. Zajímavá je malba, kterou tvoří rostlinné motivy. Dále se zachovaly tři velké dřevěné desky s texty hebrejských modliteb. Na dvorku před síní je rituální umyvadlo. Areál hřbitova je památkově chráněný jako jedno z nejcennějších míst na Moravě. Před vchodem do hřbitova je osamocený hrob z doby cholery v Holešově. Nejznámější hrobkou je barokní tumba Sabbataje ben Meir ha-Kohena, která má na přední desce dvě žehnající ruce - znak kněží. Vedle jsou další rabínské hroby - tumby. Hřbitov je navštěvován Židy z celého světa, nejvíce z USA.
