Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Staré Město u Uherského Hradiště

popis
mapa

Slovní popis polohy obce

Staré Město se rozkládá na pravém břehu řeky Moravy, v těsné blízkosti Uherského Hradiště.

Stručná historie obce

Na území dnešního Starého Města vzniklo již v 6. století několik zemědělských a řemeslnických osad. Nejznámějšími jsou hradiska Na Valách a sídliště Na Špitálkách. V okolí kostelů sv. Michala a sv. Víta byly nalezeny základy čtyř velkomoravských kostelů s pohřebišti a odkryty specializované řemeslnické dílny z 9. až 10. století. Rozsah a bohatství archeologických nálezů (stavby, užitné předměty, výzbroj, šperky) nenechává nikoho na pochybách, že se jednalo o jedno z významných center Velkomoravské říše. Po objevu prvních hrobů v roce 1924 Na Valách se ujal se vedení záchranných prací archeolog Antonín Zelnitius spolu se Státním archeologickým ústavem v Praze. Badatelské aktivity Antonína Zelnitia Na Valách i na zbývajícím území Starého Města definitivně potvrdily staroměstskou aglomeraci za rozsáhlé slovanské sídliště. Zásluhou profesora Viléma Hrubého (1912-1985) byl v roce 1960 ve Starém Městě otevřen Památník Velké Moravy, který je od roku 1969 Národní kulturní památkou. Dřívější ves se podle listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141 jmenovala Veligrad. Na přelomu 12. a 13. století byl poblíž vsi založen cisterciácký klášter, do jehož majetku ves připadla. Když bylo v roce 1257 založeno královské město Uherské Hradiště (tehdy Nový Velehrad), byla ves podřízena právu tohoto města, nazvaná Staré Město (1257) a původní název Veligrad - Velehrad přešel na cisterciácký klášter a osadu, která kolem něj vznikla. Staré Město bylo značně postiženo povodní v červenci 1997. Po této přírodní katastrofě muselo být v jižní části města zbouráno téměř sto domů. Přesto se život v městě nezastavil, lidé si postavili nová obydlí, jiní si poničené domy opravili.

Nejvýznamnější památky

Národně kulturní památka Památník Velké Moravy byl vybudován roku 1960 v lokalitě Na valech. Budova památníku kryje základy kamenného velkomoravského kostela, který byl vybudován v polovině 9. století na starém pohanském pohřebišti ze 7. století. Stálá expozice dokumentuje dějiny centra Velkomoravské říše. V památníku je provozní doba od dubna do října, v zimních měsících je uzavřen. Veřejnosti volně přístupná je národně kulturní památka, archeologická lokalita Špitálky, ukazuje základy podélného kostela z 9. století. V základech římskokatolického kostela sv. Michala byly objeveny zbytky okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století. Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele je pozdně románskou stavbou, původně kostnicí z poloviny 13. století. Sochařsky i architektonicky náročnější prací z 18. století je sousoší sv. Jana Nepomuckého.

Kultura a tradice

Staré Město je významnou krajovou oblastí Dolňácka s působivým folklorem reprezentovaným národopisným souborem Dolina. Dlouholetou tradici mají michalské hody plánované každoročně na poslední sobotu a neděli v září, nejblíže ke svátku patrona kostela. Veselo bývá v období fašanku, zpívá a tančí se o dožínkách, atmosféru má i mikulášská obchůzka a vynášení Mařeny. V dětském folklorním souboru tančí a zpívá na sto dvacet dětí, taneční soubor má také umělecká škola.

Přírodní zajímavosti

Staré Město je výchozím bodem k poznávání přírody nedalekých Chřibů. Na vrchu Brdo stojí jedna a na Rovnině v Uherském Hradišti druhá rozhledna. Z obou míst je nádherný výhled na Staré Město a okolí.

Možnosti trávení dovolené

Pamětihodnosti a přírodní krásy se dají poznávat na stezkách pro pěší, pro cyklisty, v koňském sedle nebo z paluby lodi na Baťově kanálu. Ve Starém Městě se dá sportovat, odpočívat u vody nebo lyžovat na umělém svahu. Milovníci vodních sportů si musí počkat na dokončení jezera na Loukách. Tenis, volejbal nebo fotbal se hraje ve Sportovnímu areálu na Širůchu s kompletní nabídkou pohybových aktivit. Od jara do podzimu pasažéři mohou vybírat z nejrůznějších tras i plavidel na Baťově kanálu. Dopravní spojení je téměř ideální. Staré Město protíná křižovatka silnic I. třídy I/55 Olomouc – Břeclav a I/50 Brno – hranice se Slovenskou republikou. V roce 2000 byl vybudován železniční koridor, na staroměstském nádraží zastavují mezistátní spoje do Rakouska a Polska, velmi dobré spojení je s Prahou, Olomoucí, Brnem, Ostravou i se sedmi hlavními městy okolních zemí Evropské unie. Pro luxusní ubytování slouží čtyřhvězdičkový hotel, ale nocleh pro méně náročné nabízejí i penziony pro turisty. Ze Starého Města lze pohodlně cestovat novou cyklostezkou na památný Velehrad, další cyklostezka bude vybudována v trase Babice - Huštěnovice – Staré Město – Nedakonice. Jen osm kilometrů od Starého Města se nachází zámek Buchlovice, hrad Buchlov a rekreační oblast na Smraďavce. Archeologické centrum a skanzen se nachází v nedaleké obci Modrá.