Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Valašská Bystřice

popis
mapa

Budova Zdravotního střediska a Obecního úřadu

Slovní popis polohy obce

Velká horská obec Valašská Bystřice se 2.275 obyvateli leží 7 km jižně od města Rožnova pod Radhoštěm v údolí říčky Bystřice a jejich oboustranných přítoků jakoby v kotlině uprostřed Vsetínských vrchů. Střed obce leží v nadmořské výšce 460 m, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 m. Rozloha obce je 36 km2. V obci je úplná základní škola, mateřská škola, pošta, knihovna s veřejně přístupným internetem, zdravotní středisko, lékárna, informační centrum, římskokatolický farní úřad a dostatek prodejen a stravovacích a restauračních zařízení. Pro bydlení starším a nemocným slouží Charitní domov pokojného stáří a Dům s pečovatelskou službou.

Stručná historie obce

Vzhledem k obtížné přístupnosti kopcovitého kraje byla obec založena teprve v polovině 17. století z dřívějších pasekářských usedlostí. Roku 1651 založil hrabě ze Žerotína gruntovní knihy obce nazvané Randýskova Bystřice podle jejího prvního fojta. Prvními obyvateli byli lesní dělníci, kteří zde těžili dřevo pro sklárny a na odlesněných pasekách si stavěli první chudá obydlí a zúrodňovali kamenitou půdu. Osídlení bylo rozptýleno téměř po celém členitém území obce včetně hřebenů kopců. Roku 1766 byla v obci tehdy již Velké Bystřici založena portášská stanice, to již byl velitelem sboru 10 let bystřický fojt Jiří Křenek. Ten přivedl sbor k vrcholnému období činnosti. Po jeho smrti roku 1791 velení převzal jeho syn Jan, později mladší syn Michal. Portášská tradice je v obci stále živá.

Nejvýznamnější památky

Hroby portášských velitelů před kostelem z konce 18. století mají podobu kamenných náhrobků a jsou chráněny jako kulturní památky. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1772-78. Pomník padlých valašskobystřických občanů ve světových válkách byl vystavěn v roce 1938 a umístěn je nedaleko základní školy. V obci se dochovaly původní sroubené chaloupky rozseté po svazích a hřebenech bystřických kopců.

Kultura a tradice

V obci se konají tradiční kácení máje, dožínky, bály, vánoční koledování a dodržují se další zvyky. O jejich uchování pro další generace se stará zejména valašský soubor Troják s cimbálovou muzikou, ale i dechová hudba Bystřičanka a další spolky. Velmi aktivní je i ochotnický divadelní soubor CHAOS, který každoročně secvičuje jedno i více představení a vystupuje s nimi v obci, v okolí i na přehlídkách. Získal již řadu ocenění. Aktivní je i Tělovýchovná jednota Sokol, která má tři oddíly: kopané, lyžování a turistiky. V budově staré školy u kostela je umístěn Památník malířky Marie Bognerové (1931-1997) s kolekcí jejich obrazů a předmětů, které ji provázely životem. Součástí expozice je i připomínka jejího otce Adolfa Bognera (1875-1947), básníka, spisovatele a dramatika.

Přírodní zajímavosti

Více jak dvě třetiny území obce pokrývají lesy. Střídají se s množstvím samot, luk a pastvin často s porosty jalovců v členité hornaté krajině. Z hřebenových partií, z části odlesněných, je vedena většina turistických cest a jsou z nich krásné výhledy do okolí. Celá obec patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, vyskytuje se tu řada chráněných živočichů a rostlin.

Možnosti trávení dovolené

Území obce je velmi vhodným terénem pro letní pěší i cykloturistiku a zimní turistiku na běžkách. Ve Skia Areálu Bůřov je možné lyžovat na upraveném a vybaveném svahu pro sjezdové lyžování. V obci je dostatek ubytovacích kapacit nejrůznější kategorie, pro školní výlety a letní pobytové tábory slouží turistická chatová základna Mraveniště. Obec má ideální podmínky pro agroturistiku. Pro sportování slouží dvě fotbalová hřiště, tenisové kurty, vybavená telocvična při ZŠ, která slouží i veřejnosti pro veškeré míčové hry, je zde i posilovna. K adrenalinovému sportu slouží paintballová hřiště u chaty Búřov.