Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Otrokovice

popis
mapa

Nejvýznamnější památky

Otrokovice se sice nehonosí starobylými skvosty, přesto však mají návštěvníkům co nabídnout. Z období baťovské éry je nejcennější památkou Společenský dům - zajímavě řešený hotel. Dominanta Otrokovic postavená v letech 1933-1936 připomíná z leteckého pohledu trojramennou vrtuli. Další dominantu město získalo na jaře 1995 vysvěcením nového římskokatolického kostela sv. Vojtěcha. Na stavbu stačily necelé dva roky naplněné obětavostí dobrovolných pracovníků a dárců.

Přírodní zajímavosti

Údolí řeky Dřevnice a Moravy mezi Otrokovicemi a Spytihněví se může pochlubit řadou cenných přírodních lokalit. Přírodní památkou Na letišti je slepé rameno řeky Moravy se stromovou a křovinnou vegetací na pobřeží. Tříhektarové chráněné území se nachází na levém břehu řeky Moravy asi 1,5 km jihozápadně od železniční stanice v Otrokovicích v nadmořské výšce 181 m. Cílem ochrany přírodní památky je uchování jednoho z posledních zbytků mrtvých ramen, které kdysi provázely řeku po celém jejím středním toku, s charakteristickými vodními a pobřežními druhy rostlin i živočichů.

Slovní popis polohy obce

Město Otrokovice leží 14 km od Zlína, na rozhraní Valašska, Slovácka a Hané. Je to nejvýznamnější dopravní uzel celého Zlínského kraje a výchozí místo do oblasti Chřibů.

Stručná historie obce

Otrokovice tvoří někdejší samostatné vesnice Otrokovice a Kvítkovice. Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybnikářství. Otrokovice byly ve středověku součástí malenovického panství. Od něho se v roce 1570 odloučily, staly se sídlem samostatného feudálního statku a jeho majitelé si ve vsi zbudovali k bydlení tvrz. Stála již roku 1574 a sloužila zdejším pánům až do roku 1649. Tehdy svou funkci ztratila, protože Otrokovice byly přikoupeny k napajedelskému panství a tamní páni Rotalové měli jiná sídla. Blízko tvrze byl Podzámecký rybník a k panskému sídlu přiléhal rozsáhlý areál otrokovického panského dvora. Staré panské sídlo v Otrokovicích nechala vrchnost zbourat nedlouho před rokem 1767 a místo něj tu byla vystavěna sýpka, ale ta už nestojí. Na jejím místě dnes je pouze vinárna Sýpka, která připomíná starou historii sídla otrokovických pánů. Otrokovice i Kvítkovice zůstávaly až do zrušení vrchnostenského zřízení součástí napajedelského panství. V roce 1822 oslavila jeho majitelka Marie Terezie Kobenclová velkolepým způsobem padesátileté výročí držby. V roce 1824 zemřela a majetek dědila její neteř Františka, hraběnka z Fünfkerchenu, jež postoupila polovinu majetku v roce 1840 svému manželu Jiřímu, hraběti ze Stockau. Tyto majitele zastihla revoluce v roce 1848, jež jejich poddaným přinesla osvobození z poddanství a zrušení robotních povinností. V roce 1882 byla v Otrokovicích zřízena železniční zastávka. Do té doby zastavovaly vlaky pouze v Napajedlech a od roku 1865 v Tlumačově. Rozhodující vliv na rozvoj železniční dopravy v obci měl až projekt nové železnice Otrokovice - Zlín - Vizovice. Problémy, které téměř každý rok působily povodně, byly konečně vyřešeny roku 1906, když moravské místodržitelství povolilo regulaci řeky Moravy pod Bělovem, Otrokovicemi a v Napajedlech a současně také řeky Dřevnice od železničního mostu až k ústí do Moravy. Regulací Dřevnice byl zřízen nový tok řeky přes selské lesy a luka jižním směrem do Moravy. Staré koryto bylo zasypáno. Nejrychlejšího rozvoje Otrokovice dosáhly ve 30. letech minulého století, kdy Tomáš Baťa koupil od napajedelské hraběnky Baltazziové část močálovitých pozemků mezi Dřevnicí a Moravou a jedinečnou metodou splavování zeminy z nedalekého kopce Tresného zvýšil jejich úroveň o jeden až tři a místy dokonce o čtyři metry. Na získaném prostoru začal budovat další objekty své zlínské firmy (pomocné závody a leteckou výrobu). Práce byly završeny jeho pokračovateli, takže na území někdejších močálů vyrostla moderní průmyslová čtvrť plná zeleně, několik let dokonce úředně nazývaná "Baťovem", dnes obecně "Bahňákem". Na její architektonické tvářnosti (český funkcionalismus) se významně podílely takové kapacity jako např. F. L. Gahura a V. Karfík. Ve třicátých letech vzrostl počet obyvatel čtyřikrát na 8 000. V roce 1960 se spojily Otrokovice s Kvítkovicemi a o čtyři roky později byly povýšeny na město. K další průmyslové expanzi a k více než zdvojnásobení obyvatelstva došlo v 70.-80. letech minulého století v době rozmachu dnešního podniku Barum Continental. V roce 1997 město postihla ničivá povodeň se škodami vyčíslenými na více jak 3,5 miliardy korun.

Kultura a tradice

První zmínky o kulturně výchovné činnosti v Otrokovicích jsou z přelomu 19. a 20. století a mají přímou souvislost se zakládáním spolků v tehdejších samostatných obcích Otrokovice a Kvítkovice. Jedním z nejvýznamnějších byl sbor dobrovolných hasičů, který byl založen 20. července 1890. Hasiči se také věnovali kulturně osvětové činnosti, především založení knihovny a pořádání tanečních zábav. Pro rozvoj kultury v Otrokovicích mělo však klíčový význam až založení čtenářského spolku Občanská beseda v roce 1897. Zasloužil se o něj tehdejší majitel horního mlýna Svatopluk Vrána, který byl i prvním jednatelem. Spolek pořádal naučné přednášky, veřejné besedy, zřídil spolkovou knihovnu, pořádal pěvecká a hudební vystoupení, divadelní představení a taneční zábavy. Takřka souběžně s Občanskou besedou byl v Otrokovicích založen rovněž Sokol. Také jeho aktivity výrazně přispěly k rozvoji kulturního života v obci. Podobně jako Občanská beseda organizoval přednášky o národním hnutí, sokolské myšlence, ale i koncerty, divadelní představení, taneční zábavy, podílel se na udržování tradičních zvyků, jako např. ostatkového mumraje a ze Slovácka přenesené jízdy králů. V Otrokovicích je při Občanské besedě činný divadelní, loutkářský, pěvecký a folklorní soubor a také fotoklub. Divadelníci z okolí se každoročně sjíždějí na krajskou přehlídku neprofesionálních souborů.

Možnosti trávení dovolené

Rekreační oblast Štěrkoviště na severním okraji města nabízí svou rozsáhlou přírodní vodní plochou jedinečnou příležitost ke sportování i odpočinku. Okolo převážné části nádrže se nachází rekreační areál s nezbytným zázemím k odpočinku i občerstvení. Ubytování poskytuje nedaleký autokempink. Síť ubytovacích kapacit poskytuje svým hostům komfortní i zcela nenáročné ubytování, dobrou kuchyň se specialitami typickými pro Zlínsko. Turistickým lákadlem je Baťův kanál, historická vodní cesta po řece Moravě. Plavbu je možné zahájit právě v Otrokovicích na severním úseku řeky Moravy pod Bělovským jezem. Kolem kanálu je vybudována síť půjčoven motorových lodí, výletních turistických prámů, kánoí i jízdních kol. Nabídka kulturního vyžití rekreantů je velmi pestrá, od divadel přes festival klasické hudby, festival filmů pro děti a mládež, divadelní festival amatérských souborů až po pravé slovácké hody s právem. Možnosti pro prožití příjemné dovolené v okolí doplňuje řada dobře vybavených sportovišť, lázně v Kostelci s golfovým hřištěm, dva areály vodní rekreace v Napajedlech nebo stezka zdraví ve zlínských lesích. V nedalekém Zlíně je Muzeum jihovýchodní Moravy a unikátní Obuvnické muzeum. Zajímavým prohlídkovým objektem je také hřebčín v Napajedlích.