Napajedla

Téměř osmitisícové město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů - Hané, Valašska a Slovácka. Sedm kilometrů severně leží Otrokovice, 16 kilometrů na severovýchodním směrem krajské město Zlín.

Stručná historie obce

Obec je poprvé připomínaná v roce 1366 v souvislosti s mýtem. V roce 1427 bylo městečko s tvrzí dobyto husity a v r. 1469 za česko-uherských válek obsazeno Matyášem Korvínem. Na počátku 16. století obec zveleboval rod Žerotínů a Napajedla vystupovala jako českobratrská obec. V době pobělohorské městečko získal pod správu rod Rottalů, kteří zde zakládali rybníky, vinohrady, budovali mlýny, panské domy, barokní jednolodní kostel sv. Bartoloměje (1712), faru, hostinec a v letech 1764-1769 barokní "nový zámek" podle F. A. Grimma s anglickým a francouzským parkem. Význam městečka vzrostl po roce 1840, kdy byla v blízkosti vybudována tzv. Severní Ferdinandova dráha, tj. trať Břeclav - Přerov. Až v 2. polovině 19. století za Jiřího ze Stockau tady vyrostla škola, cukrovar, pila, cihelna, koželužna, sýrárna a pivovar. V roce 1886 zde bankéř Aristides Baltazzi založil proslulý hřebčín s chovem anglických plnokrevníků. V roce 1898 byla Napajedla povýšena na město. V letech 1903-4 byla na náměstí vystavěna neorenesanční radnice (autor návrhu Dominik Fey). K nástupu průmyslu dochází až po první světové válce a zejména kolem r. 1935, kdy zde rozšiřuje své podnikatelské aktivity J. A. Baťa, který ze zámku vytváří reprezentační sídlo fy Baťa. V Napajedlích je dnes vyhlášena městská památková zóna.

Nejvýznamnější památky

Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Dílo architekta Dominika Feye oslavilo v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice se před sto lety podíleli Franta Úprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a Jano Köhler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin. Další památkou je pozdně barokní zámek postavený v letech 1760-69, jeho součástí je přilehlý park, barokní kašna, studna a kamenné vázy na nádvoří. V zámku sídlily rody Rottalů, Kobenclů, Stockauové a Baltazzi. K ostatním památkám patří barokní kostel sv. Bartoloměje a budova bývalého kláštera, ve které město rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími zajímavostmi jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako například klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka nebo spisovatelky Boženy Benešové. V roce 1995 bylo historické jádro města a jeho části vyhlášené městskou památkovou zónou.

Prohlídky zámku:

  • na objednávku po celý rok kdykoliv.
  • květen, červen, září - sobota, neděle a státní svátky 10,00 - 16,00 hod.
  • červenec, srpen - každý den kromě pondělí - 10,00 - 16,00 hod.

Kultura a tradice

Od roku 2000 má město své muzeum. V Napajedlích působí několik spolků – Muzejní klub, Divadelní soubor Zdeňka Štěpánka a loutkový soubor Klubíčko. Folklorní soubory Radovan a Radovánek s padesátiletou tradicí udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo v kalendáři má každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané známé jako Napajedelské chodníčky. Naopak novou tradicí je Svatováclavský večer - královský pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní Divadelní festival ochotnických souborů s téměř padesátiletou tradicí je již klasikou kulturního života města.

Přírodní zajímavosti

Okolí města tvoří rozhraní Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu a řeka zde vytváří řadu mrtvých ramen.

Možnosti trávení dovolené

Neobvyklou a vyhledávanou zvláštností okolí jsou pasoucí se stáda koní - tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let. V letním období pořádá správa hřebčína exkurze pro organizované skupiny. V blízkosti pastvin na Pěnném leží na slepém rameni Moravy rekreační středisko Pahrbek. Kromě restaurace je to možnost k ubytování (autokempink) a návštěvy přírodního koupaliště. Další možností koupání jsou blízká štěrkopísková jezera. V blízké Spytihněvi je možné vypůjčit si loďku a vyplout na Baťův kanál.

Rodáci

V Napajedlích se narodil světově uznávaný klavírista Rudolf Firkušný (1912–1994). Po smrti otce se s rodinou odstěhoval do Brna, kde studoval hudbu u významných hudebníků. V roce 1929 získal absolutorium, v roce 1939 opustil okupovanou vlast a natrvalo se usadil v New Yorku, kde se zapojil do hudebního života a procestoval celý svět. Po 44 letech se vrátil do Prahy na Pražské jaro, převzal čestné občanství města Napajedel a v září 1991 uskutečnil v Napajedlích koncert. Jeho jméno nese i napajedelská základní umělecká škola.

Baťa v Napajedlích
 
Nejstarším napajedelským průmyslovým podnikem byl cukrovar založený roku 1836, v jehož čele dlouho působil obratný ekonom Cyril Seifert. Ten také úzce spolupracoval s Tomášem Baťou a hodně mu pomohl za první světové války při složitém nakupování pozemků ve Zlíně. Ta pomoc byla velice vítaná a také mu ze zlínské Baťovy vily došel k posledním válečným vánocům dárek – láhev slivovice. Když napajedelský cukrovar končil, přišel sem Baťa. Za velké hospodářské krize musel cukrovar zastavit výrobu, budovy byly na prodej a roku 1932 je koupila firma Baťa za půl milionu korun. Na místě cukrovarských objektů vyrostla roku 1935 baťovská továrna Fatra s výrobním programem podle požadavků státu – začaly se zde vyrábět plynové masky pro případ válečného nebezpečí. Během několika let tu vyrostl tovární areál a velká skupina domků pro zaměstnance – to vše z červených cihel, v typickém kabátě baťovské architektury.
V září 1935 akciová společnost Baťa koupila za více než 3 miliony korun také napajedelský zámek, hřebčinec a dvůr Prusinky. Vedení firmy hledalo pro zámek nové využití, Jan A. Baťa ho roku 1936 chtěl adaptovat pro manažerskou školu Tomášov, ale ze záměru sešlo. A tak se historické sídlo upravilo pro reprezentaci firmy a na jaře 1938 byl architekt Karfík vyslán do Vídně, aby tam vyhledal potřebný nábytek. Za války byly na zámku ukryty cenné umělecké sbírky zlínské galerie. Tehdejší válečné poměry se projevily i jinak – byla nouze o cigarety, a tak se na polích firmy Baťa u dvora Prusinky ve velkém pěstoval tabák.
Typická baťovská zástavba leží v Napajedlech na pravém břehu řeky Moravy.
S historií města včetně příběhů zdejších významných podniků seznamuje zdejší muzeum.
Více informací o působení firmy Baťa najdete zde.
 
 

Adresa

Napajedla
763 61 Napajedla

Kontakt

Turistické cíle

Zámek Napajedla
mapa
Kostel sv. Bartoloměje
mapa
Muzeum Napajedla
mapa
Klub kultury Napajedla
mapa
Radnice
mapa
Zámecký park Napajedla
mapa

Kalendář akcí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí • Realizace web studio dat