Navštivte
Lanžhot
Lanžhot je nejjižnější obcí nejen Slovácka, ale i celé České republiky. Větší část jeho katastru se rozkládá v nivě řek Dyje a Moravy v okolí jejich soutoku, kde také najdeme rozsáhlý celek zaplavovaných lužních lesů a nivních luk. Jde o jedinečné, mimořádně zachovalé středoevropsky významné biotopy, jejichž rozloha nemá v České republice obdoby. Jejich součástí jsou i národní přírodní rezervace Ranšpurk a národní přírodní rezervace Cahnov-Soutok, které chrání části lesa pralesovitého charakteru. Celá oblast vyniká jako mimořádně významné naleziště řady druhů živočichů, rostlin a hub a je registrována jako mokřad mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. Značnou část nivy zabírá obora pro chov jelení a daňčí zvěře.
Poloha Lanžhota na hranici tří zemí - Moravy, Uher a Rakouska poznamenala také jeho osudy, neboť přes městečko se mnohokrát převalila vojska cizí i domácí. Od 15. století patřilo k Lichtenštejnskému panství. V 16. století se zde usadili novokřtěnci, kteří si zde postavili svůj společný dvůr, ale po roce 1622 museli obec opustit. Dominantou obce je kostel Povýšení (dříve Vyzdvižení) svatého Kříže z r. 1550, který byl v r. 1893 důkladně přestavěn. Není zanesen ve státním seznamu památkově chráněných staveb. Zato je památkově chráněna socha Rudoarmějce u školy a kaplička u silnice do sousedních Kostic. Za pozornost stojí také řada selských domů zachovávajících si svůj lidový ráz, například obytný dům č. 155.
Vesnice dodnes žije velmi bohatou tradicí lidových zvyků a obyčejů. O lanžhotských hodech, které se konají vždy v neděli po svátku Povýšení svatého Kříže (14. září), je možno spatřit dodnes na tři desítky párů lanžhotských šohajů a děvčat v nádherném lidovém kroji. Ten však chasa obléká i v jiné sváteční dny spojené s církevními svátky a obřady nebo o bohatých krojových zábavách místní i okolní chasy. Místní občané si založili malé muzeum, v němž jsou umístěny památky lidové kultury upomínající život zdejšího lidu v minulosti dávné i nedávné.