Obec Kvasice se rozkládá necelých 10 km jižně od města Kroměříže, na pravém břehu řeky Moravy. Okrajem obce prochází cyklostezka vedoucí z Kroměříže podél vodní cesty Baťův kanál.

Stručná historie obce

Nejstarší zmínka o Kvasicích pochází z roku 1141, kdy v nich patřil lán pole ke kostelu spytihněvskému. Další zprávy jsou až z roku 1248, kdy se píše Ondřej z Benešova a z Kvasic. Roku 1269 je připomínán Milota z Kvasic, pravděpodobně dědic předešlého majitele. Přestože další století nejsou o Kvasicích žádné zprávy, předpokládá se, že se udržely v majetku Benešoviců, protože roku 1350 se ujímá statku Beneš z Benešova. V majetku tohoto rodu se nacházely Kvasice i nadále, až roku 1423 při obléhání kvasického hradu byl Milota III. zabit husity, čímž rod Benešoviců vymřel po meči. Panství zdědila jeho vdova a sestra, které je prodaly roku 1433 rytíři Janu Kuželovi ze Žeravic. Po smrti Jana Kužele se panství ujal jeho syn Jiří (1480), po něm Arnošt Kužel z Kvasic (1528). Podle Arnoštova testamentu zdědil panství kvasické Hynek Boček z Kunštátu, který je roku 1511 prodal Jiřímu Albrechtovi ze Šternberka na Holešově. V majetku tohoto rodu zůstaly Kvasice až do roku 1546, kdy kvasické statky získal Jan st. z Ludanic. V polovině ledna roku 1621 vyplenili panství kvasické císařští. Od roku 1636 až do roku 1757 byly Kvasice v majetku Rottálů. Poté přešlo panství prostřednictvím věna do majetku pánů z Lamberka. Roku 1902, po smrti Leopoldy hraběnky z Lamberka panství zdědil její manžel Jaroslav hrabě Thun-Hohenstein. Jaroslav Thun byl švagrem arcivévody rakouského a následníka trůnu Ferdinanda d´Este, který do zdejších lesů často zajížděl na hony.

Nejvýznamnější památky

Zámek Kvasice stojí na místě někdejší tvrze, která je připomínána poprvé roku 1365 jako sídlo Miloty z Benešova a Kvasic. O podobě tvrze se toho moc neví. Za husitského dobývání tvrz vyhořela a bylo nutno ji vystavět od základů, od této doby bývá nazývána i hradem. Ten byl obehnán vodním příkopem, do kterého byla přiváděna voda z rybníků pod bažantnicí. V 80. letech 16. století přebudoval hrad Havel Kurovský z Vrchlabí na renesanční zámek s arkádami, otevřenými do dvora. Rottálové sídlící v Napajedlích, respektive v Holešově, učinili z kvasického zámku jen středisko patrimoniální správy. Zámek se dočkal změn až počátkem 19. století, kdy rozsáhlými stavebními úpravami v klasicistním stylu získal dnešní podobu. Zámek je v současné době majetkem Zlínského kraje a slouží jako domov se speciálním režimem. Římskokatolický farní kostel zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté a Janu Nepomuckému dal na náměstí vystavět Adam hrabě Rottál v letech 1730–1740. Barokní stavba s křížovou dispozicí má tři oltáře a velmi cenný inventář. Zvláště je potřeba vyzdvihnout vynikající obrazy V. V. Reinera. Gotický, dříve farní, nyní hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, má stavební prvky ukazující, že zde stál již ve 13. století. V místní části obce Krajina se nachází kaple Matky Boží Pomocné, na kopci Vrážisko kaple Matky Boží Bolestné. Při silnici na Novou Dědinu, v lípojírovcové aleji o stáří asi 200 let, se nachází křížová cesta.

Kultura a tradice

Mezi křesťanské tradice patří svátek Panny Marie s poutí, stavění májky, Den matek a připomínka Mikuláše. Z dalších společenských akcí se dodržuje únorová šibřinková zábava, velikonoční výstava, oslava Dne dětí na Sokolské zahradě, drakiáda, košt pálenek a vánoční běh.

Přírodní zajímavosti

V polovině 19. století byl kolem zámku Kvasice vybudován anglický park. V zámeckém areálu roste asi 300 let starý ořešák černý s obvodem kmene 670 centimetrů. Pod Kvasicemi končí rovinatá Haná a za Moravskou bránou začíná Dolnomoravský úval.

Možnosti trávení dovolené

Turisty do Kvasic přitahuje nejstarší historická památka obce, vodní hrad přestavěný v roce 1548 na zámek. Kvasice mají vybudovaný sportovní areál s turistickou ubytovnou. Obcí prochází frekventovaná cyklostezka (cyklotrasa č. 4, tzv. Moravská stezka). Je zde přístaviště lodí, v turistické sezoně se organizují plavby z Kroměříže a zpět.