Slovácká obec Velehrad se nachází mezi výběžky Chřibů 7 km od Uherského Hradiště.

Stručná historie obce

Obec Velehrad je už od středověku spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a politicko–správním centrem Velkomoravské říše v devátém století. Nejstarší názvy obce byly Welgrad 1209, Welegrad 1220, Willegrad 1232, Welehrad 1247. V katastru obce je doloženo osídlení lidu malované keramiky z mladší doby kamenné, kultury mohylové ze střední doby bronzové i lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové. Obec vznikla kolem cisterciáckého kláštera, který na Velehradě založil v roce 1205 moravský markrabě Vladislav Jindřich a pojmenoval jej podle nedaleké vesnice (dnešního Starého Města) Veligrad. Klášter byl založen podle přísných zásad řádu mimo obec, aby měli řeholníci klid ke svému rozjímání. Klášteru patřila řada vesnic v okolí a už od svého založení patřil k nejbohatším církevním ústavům na Moravě. 12. ledna 1421 klášter přepadli husité z nedalekého Ostroha, upálili opata Jana a čtyři mnichy, klášter vyloupili a zapálili. Cisterciáci se uchýlili do města Hradiště a do obnoveného kláštera se vrátili až v letech 1434-1436. Počátkem 17. století panství značně utrpělo válečnými událostmi. Roku 1623 byl klášter vyloupen vojsky Betlena Gábora, okolo roku 1635 byl klášter několikrát popleněn Valachy a v dubnu roku 1645 se zde usadila švédská posádka. V rámci poválečné obnovy panství byly stavěny v polovině 17. století nové dvory a mlýny, byla opravena od husitských válek pustá konventní budova přiléhající ke klášteru. Po požárech na přelomu 17. a 18. století přišly josefínské reformy a klášter byl v roce 1784 zrušen. Význam Velehradu jako poutního místa znovu začal vzrůstat od poloviny 19. století, v souvislosti s národním obrozením a hledáním národnostních kořenů ve velkomoravské tradici. Roku 1869 proběhla na Velehradě národní a církevní pouť k 1000. výročí úmrtí sv. Cyrila a vyhlášení moravsko-panonské diecéze. V roce 1883 Velehrad znovu získala církev a roku 1885 se tady uskutečnila mohutná pouť k miléniu sv. Metoděje, které se zúčastnili i věřící z okolních zemí a ze zámoří. Za účasti velkého množství lidu byl roku 1923 v chrámu pohřben olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Roku 1985 v rámci oslav 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje se na Velehradě uskutečnila mohutná pouť, které se zúčastnilo na 300 tisíc věřících. Pouť se tak změnila na mohutnou manifestaci proti vládnoucímu totalitnímu režimu. V roce 1990 navštívil Velehrad také papež Jan Pavel II.

Nejvýznamnější památky

Komplex kláštera s bazilikou Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje je nejvýznamnější památka obce. V roce 1927 byl kostel jmenován papežem Piem XI. titulární Bazilikou Menší. K uměleckým skvostům patří mj. varhany z poloviny 18. století. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje je možné navštívit lapidárium, které dokumentuje vzhled původního, pozdně románského kláštera. Dále za pozornost stojí Ústřední exerciční a poutní dům Stojanov, který byl postaven poblíž kláštera v letech 1922-1924. V jehož areálu je ústav pro duševně a tělesně postižené děti. Kaple sv. Cyrila a Metoděje (lidově zvaná Cyrilka), dříve farní kostel Večeře Páně, pochází z 1. poloviny 13. století. V 18. století byla přestavěna architektem Josefem Lippertem v novogotickém slohu, její současná podoba pochází z let 1859-1863. Počátkem 20. století byl interiér kaple upraven pro bohoslužby východního obřadu. Sochy sv. Bernarda a sv. Luitgardy stávaly původně na barokním kamenném mostě směrem na Tupesy. Byly vytvořené v roce 1767 Ondřejem Schweiglem, dnes stojí u západní brány kláštera. U mostu se nachází polygonální kaple sv. Jana z počátku 18. století. Oltářní obraz světce je dílem Ignáce Raaba. Socha sv. Vendelína z roku 1765 stojí v nároží ohradní zdi, barokní sloup se sochou Krista Trpitele z roku 1703 u křižovatky na Modrou. V nádvoří a v zahradách kláštera stojí několik barokních kašen z poloviny 18. století. Sloup s Immaculatou a dvěma anděly pochází z roku 1676 a je dílem Michala Zürna. Čtyři sochy světců neznámého autora byly doplněny roku 1715. Sloup se sv. Janem Nepomuckým u silnice do Buchlovic je z druhé poloviny 18. století.

Kultura a tradice

Velehrad je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Hlavní cyrilometodějská pouť se koná vždy 5. července v den svátku světců.

Přírodní zajímavosti

Potok Salaška pramení jeden kilometr jihovýchodně od Vlčáku a teče jihovýchodním směrem přes obec Salaš, Velehrad do Starého Města, kde ústí do řeky Moravy.

Možnosti trávení dovolené

Velehrad s 1400 stálými obyvateli je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Častým cílem turistů je nejvýznamnější památka obce, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje s hodnotnými obrazy a skvostnými varhanami. Mezi další návštěvnická lákadla patří lapidárium s nejstarším dochovanými náhrobky na Moravě, kaple lidově zvaná Cyrilka upravená pro bohoslužby východního obřadu. Velehrad leží na několika značených trasách pro pěší i pro cyklisty a na Moravské vinné stezce. Pro návštěvníky je v provozu restaurace, hospoda, vinný sklep, ubytování zajišťuje několik hotelů a autokempink. Přebudováním historického klášterního mlýna vznikl stylový hotelový komplex s domácí kuchyní, vinným sklípkem, saunou a posilovnou.