Kraj pod Hostýnem ožívá

oblast Podhostýnska a oblast Partnerství Moštěnka

Navštivte

oblast Podhostýnska

Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Držková, Hošťálková, Chomýž, Chvalčov, Jankovice [KM], Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

oblast Partnerství Moštěnka

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Bořenovice, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Holešov, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hostišová, Kostelec u Holešova, Křtomil, Kurovice, Kyselovice, Lechotice, Lipová [PŘ], Líšná, Ludslavice, Lukoveček, Machová, Martinice, Míškovice, Nahošovice, Němčice, Pacetluky, Podolí [PŘ], Pravčice, Prusinovice, Přestavlky, Přílepy, Racková, Radkova Lhota, Radkovy, Roštění, Rymice, Říkovice, Sazovice, Stará Ves, Tečovice, Třebětice, Turovice, Věžky [PŘ], Vlkoš [PŘ], Zahnašovice, Žalkovice, Želatovice, Žeranovice

Osvětimany

popis
mapa

Slovní popis polohy obce

Obec Osvětimany leží na jihovýchodní Moravě, v západní části okresu Uherské Hradiště mezi Kyjovem a Uherským Hradištěm. Nachází se na hranicích Zlínského a Jihomoravského kraje v Přírodním parku Chřiby na úpatí zalesněných kopců.

Stručná historie obce

První zmínky o vzniku obce sahají již do doby velkomoravské a jsou spojeny s horou sv. Klimenta, nacházející se nedaleko v Chřibech. Podle lidové pověsti pochází z této doby pravděpodobně i název obce. Pověst vypráví, že se na místě dnešních Osvětiman setkala byzantská mise vedená bratry Cyrilem a Metodějem s vyslanými muži (many) a zde řekl Metoděj svému bratru „ Bog osvěti many“ (Bůh osvěť many)". Původ názvu obce však není tak jednoznačný, důkazem jsou další dvě legendy, z nichž první hovoří také o osvícených mužích, kteří přicházeli z hory sv. Klimenta a kázali pod lipami u dnešní hasičské zbrojnice. Odtud "osvícení muži" Osvětimany. Druhá je zcela odlišná, sahá na počátek 10. století a podle této verze měly Osvětimany být kolonizovány polskými osadníky z oblasti Osvětimi. První písemná zpráva se objevuje až v roce 1350, kdy obec náleží vlkošskému plebánu Benešovi, Lambertovi z Rájce, a jeho manželce Ance. V následujících letech se ve vlastnictví různých částí obce střídá řada majitelů. V tomto období se v obci připomíná kostel, fara a také tvrz. Vlastnil ji rod rytířů Smetanů. Zajímavou postavou tohoto rodu byl Jiřík, který žil koncem 18. století jako poustevník na hoře sv. Klimenta. V roce 1520 je však tvrz vzpomínána jako zaniklá. Novou kamennou tvrz vybudovali na stejném místě Honbicové v 1. polovině 16. století. V roce 1550 se vlastníkem obce stává Jan Ždánský ze Zástřizl, který ji připojuje k panství buchlovskému. Pod panství buchlovské Osvětimany patřily až do roku 1918. Jeden z dalších majitelů, Jan Detřich z Petřvaldu, nechal vystavět v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostela nový barokní kostel. Osvětimany vždy patřily mezi obce chudší. Trpěly válkami a častými požáry. I přes nedostatek orné půdy se obyvatelé živili převážně zemědělstvím a prací v lese. V pozdější době se rozvinula i řemeslná výroba. Převážně v dlouhém zimním období si chudší rodiny přivydělávaly výrobou metel z proutí a pletením košů. Odtud zřejmě také plyne hanlivý název obyvatel "metlaři". S rozvojem průmyslu v 19. století začíná především mládež odcházet za prací do průmyslovějších oblastí, zejména do blízké Vídně, kde se chlapci učí řemeslům a děvčata pracují jako služebné v městských rodinách. V tomto období se Osvětimany stávají centrem okolních vesnic, a to nejen po stránce církevní, ale i po stránce obchodu a vzdělání. Triviální škola je připomínána již v roce 1791. Osvětimany jsou vedeny jako "městys" až do roku 1945, kdy se toto označení přestalo užívat. Obchodního rozkvětu dosáhly Osvětimany na počátku 20. století, kdy v obci byly obchody se smíšeným zbožím, drogerie, kloboučnictví, cukrárna, masna, obuv, dvě pekárny a tři hospody. Pravidelně každý týden se zde konaly trhy. Kulturní dění v obci obohacovalo ochotnické divadlo a již od 40. let byly v místním hostinci promítány světelné obrazy. V roce 1944 bylo založeno kino. V 50. letech 20. století se Osvětimany staly obcí střediskovou pro obce Medlovice, Újezdec a Hostějov.

Nejvýznamnější památky

Historickou památkou je barokní kostel sv. Havla z 18. století, kaplička sv. Vendelína a řada kamenných a litinových křížů z přelomu 19. a 20. století. Na archeologické lokalitě Hora sv. Klimenta jsou základy národní kulturní památky – velkomoravského kostelíka, kde se na sv. Ducha koná pouť.

Kultura a tradice

Divadelní spolek ochotníků pořádá divadelní představení a divadelní plesy, založen je smíšený pěvecký sbor. Cimbálová muzika udržuje lidové zvyky, jakými jsou např. slovácké hody na svátek sv. Havla nebo fašank. Za práci s mládeží a udržování tradic Osvětimany získaly ocenění v soutěži Vesnice roku.

Přírodní zajímavosti

Pískovcový stěnový Ježovský lom leží kilometr od Ježova, ale patří do katastrálního území obce Osvětimany. Systematická těžba písku skončila před dvaceti lety a v roce 1998 byla oblast lomu o rozloze 0,9693 ha vyhlášena chráněným územím. Ježovský lom je zajímavý nejen z geologického hlediska, ale je i důležitým útočištěm teplomilné flóry a fauny. Vyskytuje se zde např. zvonek okrouhlolistý, radyk prutnatý, jetel rolní, mateřídouška kosteletzkyho, mochna stříbrná, kozalec ladní, tařice kališní, čekanice porýnská. Ze zoologického hlediska je vzácný výskyt teplomilné fauny, jako je např. modrásek vikvicový, saranče modrokřídlá, kudlanka nábožná. Na rozmezí katastru Osvětiman a Medlovic se nachází jediné naleziště porcelánového jaspisu (porcelanitu) na Moravě - Medlovický lom. Pro místní je známější pod názvem "červenice" nebo "červenka", který získal díky svému cihlově červenému zbarvení. Historie lomu není dlouhá. Těžba porcelanitu začala na počátku druhé světové války a vytěžený materiál byl využíván zejména na zpevnění komunikací nebo k dekoračním účelům. Od sedmdesátých let je těžba zastavena a od roku 1997 je oblast o rozsahu 1,16 ha vyhlášena chráněným územím okresu Uherské Hradiště. Území ohrožuje snaha vlastníků vytěžit zbytek horniny. Horské pásmo Chřiby je nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat, které se táhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. Je to vesměs zalesněná členitá vrchovina s vrcholem Brdo (586,7 m n. m.). Chřiby jsou velmi zajímavou oblastí z hlediska přírodovědného i historického.

Možnosti trávení dovolené

Ke koupání slouží koupaliště (brouzdaliště pro děti, skluzavky, hřiště na plážový volejbal, pingpongový stůl, bufet) a také místní přehrada, využívaná i k rybaření a k bruslení. Osvětimany jsou výchozím bodem turistických tras po Chřibech. Turistům a cykloturistům slouží Velkomoravská cyklostezka ze Starého Města.

Další témata (upřesněte)

Od roku 2006 je v Osvětimanech v provozu lyžařský areál Ski park s vleky a 400 m sjezdovkou. Převýšení svahu je 100 m. K dispozici je též malý lanový vlek na odděleném svahu pro děti. Součástí areálu je srubová stylová hospoda.