Valašskokloboucký roubený dům čp. 7 je jedním z posledních roubených domů, které dokumentují jak valašskoklobouckou předměstskou architekturu, tak i tzv. předpožárovou architekturu (v červenci 1896 zničil velký požár téměř polovinu města, událost je označována za největší požár na Moravě v 19. století). Na počátku zvýšeného zájmu o chátrající stavbu v roce 2000 bylo zjištění, že s usedlostí je už od konce 16. století spojen rod Pivečků. Jedním z cílů programu Nadace Jana Pivečky je také úsilí o zachování a udržování odkazu rodiny Pivečkovy, v souladu s tímto cílem tak vznikal záměr, aby objekt sloužil k prezentaci lidového bydlení s důrazem na 19. a počátek 20. stolet, k prezentaci obuvnických tradic Pivečků i jihovalašského regionu a především k uchování a dalšímu rozvíjení těchto tradic. S touto vizí Nadace Jana Pivečky počátkem roku 2001 dům zakoupila.

Stavitelem domu byl Jan Pivečka, který zde hospodařil od roku 1874. Jedním z jeho prvních kroků jako hospodáře byla právě novostavba domu. Janův bratranec Josef Pivečka, mistr cechu koželužského, opustil v roce 1860 Klobuky a usadil se ve Slavičíně.

V současné době zde mohou návštěvníci shlédnou domácnost ševce. Konají se zde kurzy lidových řemesel, které pořádá ČSOP Kosenka spolu s Nadací Jana Pivečky.