Poloha

Přírodní rezervace leží v nadmořské výšce 940–1257 m. Do rezervace je přístup z areálu Pustevny po červené značce přes vrchol Tanečnice (1084 m n. m.), po 2 km dojdete k jejímu západnímu okraji.

Popis

Důvodem ochrany je jedinečný zbytek přirozených lesních porostů horského typu. Nejstarší stromové patro je z větší části odumřelé v důsledku fyzického stáří, působením imisí a kůrovců. Pod suchými a padlými stromy probíhá přirozené zmlazení dřevin. Zajímavostí jsou i četné skalní výchozy a pseudokrasové jevy (puklinové jeskyně). Pramenné strže jsou vyplněny hrubým balvanitým materiálem, amfiteátr Bystrého potoka má charakter kamenného moře. V příhodných polohách, na závětrné a jižní straně jsou vyvinuta společenstva květnatých bučin s javorem klenem a jedlí bělokorou. V podrostu je hojná kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, samorostlík klasnatý. Na jiných místech jsou vyvinuty kyselé bučiny a smrčiny s borůvkou černou, kokoříkem přeslenitým a bikou lesní. V horských vysokobylinných bučinách roste hojně kapradina papratka horská, ptačinec hajní, pryskyřník platanolistý a mléčivec alpský. Nejvyšší polohy zaujímají horské smrčiny s přimíseným jeřábem ptačím, javorem klenem a bukem. V bylinném patře převládají kapraďorosty s papratkou horskou, kapradí samcem, kapradí rozloženou a pernatcem horským. Na prosvětlených místech roste oměj tuhý moravský.

Z živočichů zde žije řada ptáků, např. jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, holub doupňák, krkavec velký a přežívají zde i poslední jedinci tetřeva hlušce. Ze savců byl pozorován rys ostrovid a ojediněle i medvěd hnědý.

Další informace

Území je vhodné k návštěvě v průběhu celého roku, nejvhodnější období je však od května do září, kdy je nejvýraznější pralesní charakter s kapraďorosty.
Rozsáhlá část rezervace je tvořena porosty ve stáří 160–180 let ve vrcholových hospodářsky hůře přístupných partiích.. Zásadní proměnou, způsobenou ještě před vyhlášením rezervace, prošlo jihovýchodní úbočí Čertova mlýna a západní svah Kněhyně. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a teplotním zvratem na přelomu let 1978–79 byly zalesněny převážně nepůvodním smrkem.

V sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem leží Kněhyňská louka s pomníčkem 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky a zbytkem bunkru, východně pomníček partyzánky Růženy Valentové, poblíž studánka.

Pod vrcholem na východním svahu Kněhyně se nachází pseudokrasové jevy, již mimo rezervaci největší z nich, veřejnosti nepřístupná Kněhyňská jeskyně, s hloubkou podzemí až 58 m a délkou zatím zmapovaných prostor 280 m.