Poloha

Přírodní rezervace se nachází asi 1 km severně od obce Pulčín, leží v nadmořské výšce 510–773 m. Rezervace je snadno dostupná po červené turistické stezce přímo z Pulčína nebo od viaduktu v Lomensku po modře značené turistické cestě (3 km), která stoupá proti proudu Pulčínského potoka k Pěti kostelům a dále pokračuje přes Zámčisko na vrchol Hradiska.

Popis

Důvodem ochrany je největší skalní město v pískovcích moravské části Karpat, které je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, kamenným mořem, sutěmi a pseudokrasovými jevy. V části lesních porostů je zachována přirozená druhová skladba. Zbytky květnatých bučin. Hlavními dřevinami stromového patra jsou buk lesní a jedle bělokorá, na skalních blocích roste původní borovice lesní s jeřábem ptačím, vtroušen je smrk ztepilý a javor klen. Podrost tvoří kyčelnice devítilistá, rozrazil horský, žindava evropská, vraní oko čtyřlisté, věsenka nachová, pitulník horský, papratka samičí, kapraď samec, osladič obecný a svízel vonný. Na kyselejších stanovištích roste pstroček dvoulistý, šťavel kyselý, borůvka černá, vranec jedlový, plavuň vidlačka a plavuň pučivá. Travinobylinná společenstva (bývalé pastviny) na svahových hlínách mají povahu zarůstajících luk s řadou teplomilných druhů rostlin. Rostou tady např. zvonek broskvoňolistý, pupava bezlodyžná, svízelka lysá, jehlice trnitá, silenka nicí, jalovec obecný, smilka tuhá, vstavač mužský znamenaný, prstnatec bezový, kručinka barvířská a čičorka pestrá. Vzácný je modravec chocholatý. Podél pramenných stružek je vyvinuta vegetace s blatouchem bahenním, skřípinou lesní, prstnatcem májovým, mátou dlouholistou a pcháčem bahenním. Přechod ve skalní stěny lemují porosty expanzivní hasivky orličí .

V lesích byla nalezena celá řada hub (196 druhů), např. krásnopórka mlynářka, krásnoporka kozí noha, na bříze rezavec šikmý, rezavec uzlinatý, bránovitec jedlový, korálovec jedlový, z lupenitých hub vzácná muchomůrka jízlivá a muchomůrka šafránová, řada ryzců a holubinek, z hřibovitých vzácný hřib borový, hřib březový, šiškovec černý aj.

Další informace

Území je atraktivní v průběhu celého roku, nejvhodnější období je však jaro a časné léto.
Původně byly chráněny od r. 1966 pouze „Pulčínské skály” jako „chráněný přírodní výtvor”. V roce 1989 bylo území o rozloze přes 70 ha vyhlášeno jako národní přírodní rezervace.

Součástí NPR je archeologická lokalita se sídlištěm lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské. Ve středověku stával na Zámčisku nevelký skalní hrad Pulčín, v roce 1446 patřil hrad Cimburkům, ale už počátkem 16. století byl pobořen a dále se připomíná jako pustý.
Rezervace je součástí CHKO Beskydy a soustavy Natura 2000 – ptačí oblasti Horní Vsacko, a evropsky významné lokality Beskydy.

Vlastní Pulčínské skály jsou ojedinělý výchoz třetihorních hrubě zrnitých pískovců. Vrcholová část Hradiska je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Nejnápadnější jsou však dvě vypreparované, k jihozápadu rovnoběžně vybíhající lavice, tvořící až 20 m vysokou skalní stěnu. U paty jsou zakončeny výraznými skalami, známými jako Zkamenělý kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v délce asi 250 m a přibližně uprostřed svahu Hradiska jsou ukončeny větší skalní skupinou zvanou Zámčisko. Obdobný charakter má také soliterní hřbítek na severozápadě. Vlastní vrchol je obklopen věncem skal ve tvaru koruny. Ve vodorovných vrstvách jsou vytvořeny až 10 m hluboké pukliny.