Zámek stojí v obci Hoštice, asi 18 km jihozápadně od Kroměříže.

Ves Hoštice je poprvé zmiňována v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1141. Byla vždy samostatným statkem, jehož držitelé se velmi často střídali. Hoštická tvrz byla vybudována v první polovině 14. století, kdy tu sídlili vladykové z Hoštic (v roce 1341 Mikuláš z Hoštic). Po nich vlastnili Hoštice také pánové z Kravař. Tvrz zanikla za válek česko-uherských, neboť v roce 1480 se připomíná jako pustá. Stávala v místech dvora. Byla však opět brzy obnovena (po roce 1530), kdy Hoštice tvořily vlastní statek, spravovaný nejdříve Janem Francem z Háje a od roku 1546 rodem ze Zástřizl. V roce 1561 se stal držitelem tvrze Jaroš z Hrádku, po něm pak jeho syn Mikuláš z Hrádku a na Novém Zámku, nejvyšší zemský písař, později podkomoří Markrabství moravského, který držel zdejší zboží téměř 20 let (1578-1597). Rytíři z Hrádku drželi Hoštice v letech 1561-1613 a za nich se poprvé připomíná tvrz. Po smrti Mikulášova syna Ctibora (1613) se majitelé tvrze a statku rychle střídali. Vesnici v roce 1643 zpustošili Švédové. Tehdy zanikla také tvrz.

Na jejím místě byl koncem 17. století postaven jednopatrový barokní zámek (první zmínka o něm pochází z roku 1766), přebudovaný v roce 1788 v rokokovém slohu. V klasicistním stylu byla zámecká budova upravena počátkem 19. století. Od roku 1875 drželi Hoštice hrabata Dubští z Třebomyslic ze zdislavické větve. Z tohoto rodu pocházela také rakouská spisovatelka Marie Ebner-Eschenbach, rozená hraběnka Dubská (1830-1916), která v zámku bydlela a také zde tvořila. Její pomník je v rozsáhlém zámeckém parku.