Usedlost patří mezi starousedlické, stojí na místě nejstarší zástavby obce – ve středu obce, pod kostelem. Ve 40. letech 20. Století došlo k odstranění hospodářské části usedlosti s chlévy a prostor se stal veřejně průchodným – vznikla zde ulička pod kostelem, která prochází i vjezdem do původního dvora. Objekt odkoupila obec a provozuje jej jako místní muzeum pod názvem Slovácká jizba.
Stavení v současnosti tvoří unikátně dochovaná dispozice i zařízení. Dům je tradičně tvořen třemi prostory – vchází se do síně, odkud vedou schody na sýpku, která se nachází v polopatře. Dále je průchozí do původního dvora a nalevo se vstupuje do komory, napravo do světnice. V komoře jsou uloženy předměty, které bylo potřeba v tradiční zemědělské domácnosti i při hospodaření a drobných pracovních činnostech. Ve světnici tvoří dominantu krásná kachlová kamna, dříve u nich byl přistavěn i sporák, na kterém se vařilo. Tradičně proti topení je situován stůl s rohovou lavicí a svatým koutem s obrázky. V kostnu a truhle se ukládal oděv. Můžete si zde prohlédnout zajímavé a vzácné součástky vlčnovského kroje – truhla, v kostnu především krásné a vzácné starodávné vyšívání a krajky aj. Bidlo u kamen sloužilo odkládání oděvů, aby proschly, než se uloží do truhly. Podlahu tvoří jen obyčejná dusaná hlína, což dříve bývalo naprosto běžné. Z času na čas, když se hlína vydrolila, hospodyně podlahu opět vymazala hlínou smíšenou s vodou a plevami – tzv. mazaninou. Podlaha se udržovala, aby se nedrolila, vyléváním, kropením vodou – často se vyléval do hliněné podlahy vodou ornament.
V dnešní době dům ožívá během Jízdy králů a již tradičních Vánoc ve Vlčnově.