Dům postavil drobný zemědělec František Toman přibližně před 150 lety. Po jeho smrti zde hospodařil jeho syn Karel společně se svou manželkou Terezií, rozenou Haluzovou. Měli pět dětí, dospělosti se však dožily pouze dvě dcery Emilie a Marie. Emilie se později provdala za Martina Mlčůcha a převzala hospodářství rodičů. Narodili se jim synové František a Bohumil, kteří zde také vyrůstali. Marie, která zůstala po celý život svobodná, žila s rodinou ve společně domácnosti až do svých 42 let, kdy zemřela.
Hospodářství nebylo velké. Chovali dvě krávy a prase, po druhé světové válce si pak pořídili dvě kozy a krávu. Prase se zabíjelo počátkem zimy. Venku v trokách se opařilo a k dalšímu zpracování se přeneslo do světnice, kde se umístilo na dřevěný hák zvaný krmholec, který byl železným okem zavěšen na trámu. Protože by v meziválečné době hmotné hospodářství rodinu jen stěží uživilo, zabýval se Karel Toman také zvěrokleštičstvím.
Obytnou část tvořila velká světnice, v níž byla později pořízena dřevěná podlaha.
Nad bytelným dřevěným stolem visely obrázky svatých, u stolu stála lavice, případně židle. Místnost sloužila rovněž ke spaní, proto zde byly umístěny postele.
Spávalo se na režné (žitné) slámě, přikryté hrubým prostěradlem. V rohu u zdi, sousedící s kuchyní, stála kachlová kamna, vysoká až po strop. S obytnou místností sousedila malá kuchyňka.
K uskladnění domácího nářadí i zásob brambor a řepy sloužila komora. Chlév a „mlatevňa“ k mlácení obilí přiléhaly k obytným místnostem. Schovávalo se zde hospodářské nářadí s povozem.
Seno určené ke krmení dobytka bylo uloženo na půdě a sloužilo také jako tepelná izolace. V předzahrádce, ohrazené laťkovým plotem, byla v jednom rohu umístěna studna, ve druhém hnojiště. Hospodyně zde měla několik záhonů se zeleninou a nechyběly ani ovocné stromy.