Na místě dnešního kostela Panny Marie stávalo dříve působiště českých bratří. Ti odešli někdy v letech 1622 - 1624 a roku 1633 byli do Strážnice Františkem Magnisem povoláni první piaristé z Mikulova. Orientace původního kostela byla přesně opačná, než je dnešní: vchod do kostela byl ze strany od Baťova kanálu. Piaristé dlouho toužili postavit si na místě starého kostela nový, vlastní kostel.

Stavba, která začala až roku 1742, spočívala v obezdívání původního kostela, přičemž se orientace jeho hlavního oltáře přesunula na opačnou stranu. Roku 1743 byl dokončen presbytář, roku 1745 byla dokončena klenba a byly přeneseny zvony ze staré věže. Do roku 1744 stála na dnešním piaristickém náměstí mohutná věž, po jejímž úmyslném rozboření byl materiál použit na stavbu kostela. Dokončením stavebních prací roku 1746 byl prakticky postaven kostel v italském barokním slohu.

V jednolodním prostoru se nachází celkem 7 oltářů. Hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie tvoří srdce celého kostela. Svatostánek s dvojicí andělů, naznačujících nesení obrazu Panny Marie s Ježíškem, je částečně pozlacený. Retabulum sahá do výšky 10-ti metrů a tvoří pozadí sochám sv. Augustina, sv. Tomáše, sv. Vojtěcha a sv. Karla Boromejského. Další výzdobu tvoří andělé, okřídlené andílčí hlavičky a archanděl Gabriel nesoucí stuhu s nápisem. Vedlejší oltáře: sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského, Čtrnácti svatých Pomocníků, sv. Václava, sv. Josefa Kalasanského.