Pohled kronikáře
Mohyla "Hřádek" se nachází v obci Horní Němčí a to za humnem popisného domu číslo 88 a je od tohoto domu oddělena jen příkopem a chodníkem. Mohyla je kruhového tvaru v průměru asi 17 metrů a je asi 3,5 metru vysoká. Legenda o Hřádku říká, že zde ložírovalo (což znamená tábořilo) vojsko Kuruců a že zde jejich velitel náhle zemřel. K uctění jeho památky donesl každý z jeho vojáků jednu čepici hlíny. A tak údajně vznikla tato mohyla. Záznamů o této události se však nikde nenalézá. Jediný dochovaný záznam o této tzv. mohyle je v protokolní knize Obecního zastupitelstva obce Horní Němčí z roku 1902, kde se uvádí, že vzornému hospodářství na čísle popisném 97 (z horní strany MŠ) bylo povoleno odvézt z Hřádku, který patří do majetku obce, 20 fůr hlíny. Hlína byla povolena odebrat ze severní strany a při tomto odebírání hlíny zde našel tehdy pětiletý František Hořčica "špornu" (což je ostruha z postroje koně). Kronikář pan Jan Janča, zde v roce 1963 našel rozbitou keramiku a zbytky kostí. A to poté, co udělal do Hřádku dvoumetrovou díru. Nato učinil dotaz na Památkový úřad v Brně, kde mu tehdy Dr. Paulík sdělil, že o Hřádku neexistuje žádný záznam a že jeho původ zachází pravděpodobně až do středověku.
Kronikář obce Stanislav Bobčík

Pohled pamětníka
Vyvýšenina či mohyla "Hřádek" je pro nás záhadou. O vzniku tohoto kopečku nevíme s určitostí nic. Je podivné, že vyvstal téměř v rovném terénu. Odhadem stavebního inženýra a dle jeho výpočtů, bylo toto nakupení hlíny před několika sty lety daleko vyšší. Sesedáním a zhutňováním hlíny vlastní tíhou, roztláčením do boků se výška pravděpodobně upravovala. Ale i teď ještě sedá a je možné, že za nějaké to století splyne s úrovní okolní země a zůstane na tomto místě jenom nepatrná vyvýšenina. Neboť příroda vše stále přetváří.

Jak vznikl Hřádek o tom je domněnek několik, ale důkazy bohužel žádné. Jednou z domněnek je ta, která sahá až do dob pohanských. Vznik Hřádku může být v souvislosti s kultem pohanského náboženství. Na vrchu Hřádku mohla být postavena pohanská modla některému z pohanských bohů, který vévodil celému kraji, měl ochraňovat osadu a okolí před neštěstím. Je možné, že Hřádek byl kdysi pohanským posvátným místem.

Další verze je, že na Hřádku byla dříve postavená pozorovatelna nebo nějaká rozhledna, ze které bylo hlášeno "harnou" všechno podezřelé – požár nebo blížící se vpád divokých Avarů, Tatarů apod. A jednou z domněnek je možnost, že Hřádek je místem, kde je pochována nějaká významná, vysoce postavená osobnost. Člen vrchnosti, člen šlechtického rodu či dokonce vojevůdce. Co se tedy nachází pod mohylou Hřádek? Možná něco, možná vlastně vůbec nic. O vzniku záznam nemáme, jen dohady a legendy přetrvávají.
Pamětník F. L.

A co na to odborná literatura?
"V poloze Hrádek se nachází tvrziště těsně za humny domů ve střední části obce západně od zastávky, nedaleko levého břehu potoka Okluky. Po tvrzi zbyl uměle navršený kruhovitý kopeček o průměru asi 17 m, vysoký kolem 4 m. Jeho západní část je porušena starou sesutou sondou, jejímž prostřednictvím tu hledali místní občané před léty poklady. V tělese tvrziště se nacházejí zvířecí kosti a zlomky středověké keramiky. V písemných pramenech není tvrz uváděna. Její vznik však nebude časnější poloviny 13. století, neboť Horní Němčí bylo založeno kolonizační činností Boreše z Rýzmburka, v druhé polovině 13. století."
Vlastivěda Moravská, Uherskohradišťsko (r.1992)