Jedná se patrně o svobodný dvůr z počátku 16. století, jenž byl několikrát přestavěn, ale jeho renovovaná podoba díky obětavé práci dnešního majitele zachycuje stav renesančního domu bohatší vrstvy prostředí tehdejšího městečka v době před třicetiletou válkou. Půdorys domu vytváří písmeno L s delším traktem do hloubky parcely. Podloubí do ulice je neseno třemi toskánskými sloupy, které podpírají patrovou část. V přízemí za podloubím byl mázhaus - prostorná síň, z níž se vcházelo do dvora, do černé kuchyně a do patra. Dvorní trakt je lemován arkádou o 7 pilířích podpírajících valenou klenbu s lunetami vybíhajícími do mělkých hřebínků. V patře jsou pilíře silně zkoseny. V místnosti nad vnějším podloubím byl při rekonstrukci objeven původní trámový strop zdobený malbou. Na bílém podkladu jsou barevně provedené akantové rozviliny, trámy podpírající záklop jsou ozdobeny rostlinným dekorem. Majitel domu buduje v jedné z částí domu malou galerii a expozici nálezů středověké keramiky, skla a předmětů denní potřeby, jež získal při rekonstrukci domu.