Tomáš Baťa, který byl od roku 1923 starostou Zlína, vyhlásil r. 1926 program budování Zlína jako zahradního města. Urbanistické koncepce k tomu zpracoval architekt František Lydie Gahura. Zlín se díky tomu velmi rychle měnil. Ztrácel tvář venkovského města a velmi rychle získával podobu moderního průmyslového města plného zeleně. F. L. Gahura, který byl ve 30. letech minulého století jmenován městským architektem, svou práci na územním rozvoji Zlína finalizoval v roce 1934 Regulačním plánem Velkého Zlína, jehož kontinuita se udržuje i v současné době.

Současný Zlín těží z Gahurovy velkorysé architektonické koncepce, která mj. dbá na to, aby urbanistické celky a okolní příroda tvořily harmonický celek. Návaznost parkových koridorů vnitřního města na lesoparky okrajových částí dává městu neopakovatelnou atmosféru a zvyšuje hodnotu zdejšího životního prostředí. Je to viditelné nejen na tradiční „baťovské“ zástavbě, ale také na sídlišti Jižní Svahy, jehož výstavba započala v 70. letech minulého století. I tato část města je osázena zelení, má vlastní centrální park, odpočinkové zóny a přirozeně navazuje na okolní lesy.

K poznání architektury Zlína využijete buď Zlínský architektonický manuál  nebo programy Krajské galerie výtvarného umění. Stálá expozice architektury Prostor Zlín seznamuje s vývojem baťovské architektury, galerie pořádá prohlídkovou trasu autobusem „Poznávejme baťovskou architekturu města Zlína“. Průvodci seznamují účastníky s architekturou, osobnostmi a historií Zlína. 

Informace a podklady ke studiu významných architektonických objektů lze získat také v knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde působí Informační centrum Baťa. http://tomasbata.org/

Další informace o "baťovském" Zlíně jsou zde.