Je nesporné, že dějiny regionu sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. Jak uvádí František Kratochvíl (Zálhotský sborník V, 1931), „bývalo zvykem u našich předků donášeti podobné kameny i odjinud a uschovávati je v domácnosti, jako hromové kaménky proti škodám blesků“.

O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovaly se také pravěké nálezy pazourkových škrabadel z Bašty, kde byla nalezena také kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68 v Podhradní Lhotě.

Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada. V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636.

Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí. Za protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) obec nesla jméno Burgsdorf. Obec byla osvobozena 7.5. 1945 Rudou armádou.