Když v roce 1888 učitel František Myklík ve Starém Městě, v jižní části polohy „Na Špitálkách“,v právě kopaném zářezu pro lokální železniční dráhu, zachraňoval nálezy z období pravěku a raného středověku, činil tak za vydatné pomoci starého muže s bohatým bílým plnovousem. Oním mužem byl Mořic Vilém Trapp (1825-1895), od roku 1864 kustod brněnského Františkova, později Moravského zemského muzea, člověk, jemuž je přisuzován nemalý podíl na tom, že se moravská prehistorie postupně dostávala do středu zájmu odborníků i poučených laiků evropského věhlasu. Trapp nejenže zachraňoval archeologický materiál, on i nabádal šlechtu, aby „jeho“ muzeu věnovala předměty ze svých sbírek, ba dokonce vyvíjel nemalé úsilí, aby kulturní poklady Moravy nebyly vykupovány a vyváženy do ciziny. Byl zřejmě prvním pracovníkem Moravského zemského muzea, jenž již v červáncích archeologie projevil velký zájem o oblast Uherskohradišťska, takže stojí na samém začátku řady významných muzejních vědců, kteří s tímto historií oplývajícím regionem spojili své vědecké dráhy. Z nich nejvýznamnější byl archeolog Vilém Hrubý, dříve učitel a pracovník Slováckého muzea, od roku 1948 až do svého skonu v roce 1985 vedoucí výzkumů v oblasti Starého Města, dlouholetý přednosta Prehistorického oddělení Moravského muzea. S jeho jménem je spojena celá řada významných objevů, na jejichž počátku je odkryv první na maltu stavěné architektury z doby Velké Moravy-kostela ve Starém Městě „Na Valách“, následovaný objevem velkomoravského sakrálního centra na uherskohradišťské sadské výšině, úzce svázaného s osobností arcibiskupa Metoděje, a mnoha dalšími. V. Hrubý byl také autorem celé řady výstav a prezentací svých objevů, zejména pak těch v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. A v podobném duchu od roku 1986 doposud – a to jak na půdě brněnského muzea, tak i na archeologických nalezištích Staroměstska – pokračuje i Hrubého nástupce a žák Luděk Galuška, autor či spoluautor celé řady výstav a expozic, na Uherskohradišťsku, např. ve Starém Městě, Uherském Hradišti, Modré či Ostrožské Nové Vsi, prezentovaných především v úzké spolupráci s kolegy ze Slováckého muzea.

Sedmdesát pět let trvající éra moderních archeologických výzkumů Moravského zemského muzea na půdě Starého Města a některých dalších okolních nalezišť dostává v jubilejním roce 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu nový impulz. Má podobu „Centra slovanské archeologie“, objektu, který spolu s archeologickou stanicí ve Starém Městě vytvoří pevný základ další terénní a prezentační činnosti MZM v oblasti Uherskohradišťska.