Na místě je patrný přes 3 m hluboký příkop, stopy opevnění, zbytky zdiva, pozůstatek válcové věže. V polovině 15. století zde existovala jedna z největších dílen na falešných ražbu mincí na Moravě.

Svůj název odvozoval od vysunutého křídla protáhlé hory Barvínku, která střežila vstup do údolí Rusavy. I když prvou zprávu o hradě máme až z r. 1365, byl podle stavebních dispozic vybudován asi počátkem 14. století. V r. 1365 postoupil Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic, hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí Chlumečného a polovinou Rymic Vilémovi z Kunštátu. Po jeho smrti (1374) prodal poručník nezletilých dětí Heralt z Kunštátu hrad Ctiboru z Cimburka, který se pak psal i z Křídla; jeho rod držel hrad až do r. 1437. V l. 1437 – 1460 jej vlastnili Herburt a Leonart z Bořitova, jinak z Počenic. V l. 1460 – 1480 náležel hrad Křídlo Machně z Krčmaň, vdově po Herburtovi z Bořitova. Ta se pro svůj rozmařilý život dostávala do četných finančních nesnází, z nichž hledala východisko v padělání hodnotných uherských mincí z doby Matyášovy, které prováděla přímo na hradě.

Kolem r. 1475 se zmocnil na krátkou dobu Křídla jeden z Machniných věřitelů Albert Kostka z Postupic. Koncem 70. let 15. století rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše a při prodeji panství v r. 1481 se připomíná jako zbořeniště; nebyl již obnoven.
Z hradu Křídla se dodnes dochovaly pod sutí kamenů staré patníky úzké brány a základní obrysy hradního paláce, na západním okraji pak zbytky hradní věže, sahající hluboko do základů stavby.