O výstavbě reprezentativního sídla soudu a věznice bylo rozhodnuto už koncem 80. let, kdy v Uherském Hradišti sídlil krajský a okresní soud, jako i významné složky vojenské a politické. Původní věznici ve Františkánské ulici poničil požár.

Justiční palác vznikl v letech 1891 – 1897 na  Palackého náměstí v místech, kde se dnes potkávají ulice Všehrdova a Politických vězňů. Jeho výstavba si vyžádala značné terénní úpravy včetně uložení základ na pilotách.
Za 2. světové války používali vězení Němci jako vazební věznici pro politické vězně před transportem do koncentračních táborů. V roce 1945 se v Justičním paláci konaly mimořádné lidové soudy, které byly zřízeny při každém krajském soudu. Souzeni byli kolaboranti a přímo na nádvoří věznice se konaly veřejné popravy oběšením.
I když byl 1. února 1949 byl na základě reformy veřejné správy zřízen Gottwaldovský kraj a krajským městem se stal Gottwaldov, v  Uherském Hradišti zůstalo sídlo krajského soudu s věznicí.
Pro věznici tak započala neslavná „grebeníčkovská“ etapa. Do hradišťského vězení byli sváženi hlavně zemědělci ze Vsetínska, kteří se bránili zabavení svého majetku. Věznice se stala místem utrpení stovek lidí z řad politické opozice i nevinných obětí komunistického režimu.
Justiční palác s vězením sloužil svému účelu  až do roku 1960. V tomto roce opět proběhla reforma veřejné správy. Tehdejší uspořádání krajů bylo zrušeno a vězení bylo přestěhováno i se soudem do Brna. Okresní soud byl přestěhován do bývalé budovy okresního úřadu. Sídlo Sboru národní bezpečnosti s vyšetřovnou a celami pro předběžně zadržené bylo počátkem 90. let 20. století zrušeno. 
Bývalý Justiční palác je už několik desítek let sídlem Střední uměleckoprůmyslové školy. V historizující novorenesanční stavbě stojí za pozornost především vstupní vestibul zaklenutý zrcadlovou klenbou s lunetami a kaple ve vězeňské části.